Diakritické znaménko
rozlišovací znaménko modifikující písmena latinské abecedy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós = rozlišující), v typografii též akcent, je znaménko v okolí písmene (nad ním, pod ním, vedle něj), které nějak pozměňuje jeho význam. Nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost (jinou hlásku), dále může označovat např. délku samohlásky nebo přízvuk. U souhláskových písem se užívá znamének (punktace) k vokalizaci, tedy doplnění samohlásek. Diakritická znaménka jako celek se též nazývají diakritika.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/Latin_alphabet_%C5%A0%C5%A1.png)
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/A-umlaut.svg/640px-A-umlaut.svg.png)
(Němčina, skandinávské jazyky aj.)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/A_with_tilde.svg/640px-A_with_tilde.svg.png)
(Portugalština aj.)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/A_with_breve.svg/640px-A_with_breve.svg.png)
(Krátká výslovnost)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Voyelles_monotoniques.png)
Od diakritických znamének je třeba odlišovat samostatná interpunkční znaménka, která signalizují vztahy mezi větami v souvětí nebo mezi částmi věty a modální postoj mluvčího.
Také tečka nad písmenem i je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku.