Demografická historie amerických indiánů
From Wikipedia, the free encyclopedia
Určení vývoje počtu domorodých obyvatel Ameriky v období před a po Kolumbově objevitelské výpravě z roku 1492 se ukázalo jako obtížně stanovitelné. Odborníci přitom vycházejí z archeologických nálezů a písemných záznamů osadníků z tzv. starého světa. Většina autorů, kteří působili na konci 19. století, odhadovala předkolumbovskou populaci na 10 milionů; koncem 20. století upřednostňovala většina autorů střední odhad ve výši asi 50 milionů, ovšem někteří historici hovoří až o 100 a více milionech.[1] Kontakt s novým světem vedl k evropské kolonizaci Ameriky, během níž se v novém světě nakonec usadily miliony imigrantů ze starého světa.
Počet afrického a eurasijského obyvatelstva v Americe stabilně narůstal, zatímco počet původních obyvatel klesal. Euroasijská onemocnění, jako je chřipka, dýmějový mor nebo plicní mor, zdevastovala domorodé Američany, kteří vůči nim nebyli imunní. Konflikty a otevřená válka s nově příchozími ze západní Evropy i s ostatními indiánskými kmeny rovněž přispěly k úbytku obyvatelstva a narušení tradiční společnosti. Rozsah a příčiny poklesu jsou již dlouhou dobu předmětem akademické debaty, která zahrnuje i označení těchto událostí za genocidu.[2]