Dekánská plošina
vysočina na poloostrově Přední Indie From Wikipedia, the free encyclopedia
Dekánská plošina (ang. Deccan Plateau) je rozsáhlá náhorní plošina, která zabírá střední část Indického subkontinentu (zejména státy Maháráštra, Telangána a Karnátaka). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km². Její nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m, na severu se místy svažuje až na 100 m n. m. naopak vrcholy kopců na jihu šplhají přes 900 m.[1]
| Dekánská plošina दक्खन के पठार दख्खनचे पठार سطح مرتفع دکن దక్కను దిద్దుబాటు ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ Deccan Plateau | |
|---|---|
 Dekánská plošina | |
| Nejvyšší bod | 1000 m n. m. |
| Délka | 1000 km |
| Šířka | 600 km |
| Rozloha | 1 000 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Indický subkontinent |
| Sousední jednotky | Sátpurá, Východní Ghát, Západní Ghát |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Indie |
 | |
| Povodí | Gódávarí, Kršná |
| Souřadnice | 15° s. š., 77° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předpokládá se, že název vznikl zkomolením sanskrtského slova dakšin („jih“).
Jedná se o geologicky velmi staré území (platformu), které bylo až do druhohor spojeno s Madagaskarem. Tvoří jej krystalické horniny (nejvíce žuly a ruly), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himálajského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní vulkanickou tabuli), jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenily a získaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - Západní Ghát (2 695 m n. m.), Východní Ghát (1 680 m n. m.). Na severu je Dekánská plošina ohraničená hřebenem Vindhja (881 m n. m.).
Název v místních jazycích
Souvislost s vyhynutím dinosaurů
Tato plošina vznikla silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 až 66 miliony let), tento jev mohl být také jednou z příčin vyhynutí neptačích dinosaurů před 66 miliony let.[2] Podle některých studií odstartoval nejintenzivnější fázi sopečného běsnění dopad asteroidu Chicxulub.[3][4] Dekkánské trapy jsou dnes jednou z největších známých magmatických provincií světa.[5][6]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
