![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Japanese_aircraft_carrier_Juny%25C5%258D_moored_at_Sasebo%252C_Japan%252C_in_1945_%252880-G-701429%2529.jpg/640px-Japanese_aircraft_carrier_Juny%25C5%258D_moored_at_Sasebo%252C_Japan%252C_in_1945_%252880-G-701429%2529.jpg&w=640&q=50)
Džunjó
japonská letadlová loď třídy Hijó / From Wikipedia, the free encyclopedia
Džunjó (japonsky: 隼鷹) byla druhou letadlovou lodí japonského císařského námořnictva třídy Hijó. Vznikla přestavbou rozestavěného zaoceánského parníku Kašiwara Maru (橿原丸) Japonské parolodní poštovní společnosti, o prostornosti 27 700 tun[4].
![]() | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | letadlová loď (přestavěná ze zaoceánského parníku) |
Třída | Hijó |
Jméno podle | 隼鷹 ~ Sokol stěhovavý |
Objednána | 1938 v loděnici Micubiši v Nagasaki pro Nippon Júsen Kaiša (Japonská parolodní poštovní společnost)[2] |
Zahájení stavby | 20. března 1939 jako Kašiwara Maru |
Spuštěna na vodu | 26. června 1941 |
Uvedena do služby | 3. května 1942 |
Osud | 30. listopadu 1945 vyškrtnuta ze seznamu lodí japonského námořnictva a sešrotována v roce 1947 |
Takticko-technická data | |
Výtlak | Džunjó: 24 140 T standard[3] |
Délka | Kašiwara Maru: 206 m[4] Džunjó: 219,3 m[3] |
Šířka | Kašiwara Maru i Džunjó: 26,7 m[3][4] |
Ponor | Kašiwara Maru: 13,9 m[4] Džunjó: 8,15 m[3] |
Pohon | 6 parních kotlů 2 parní turbíny 2 lodní šrouby[3] 56 250 k na hřídeli[2][3] (41 371,8 kW[p 1]) |
Palivo | 2800 t[3] (podle japonské Wikipedie 4118 t) |
Rychlost | Kašiwara Maru: 24 uzlů (44,4 km/h)[4] Džunjó: 25,5 uzlů (47,2 km/h)[3] |
Dosah | 10 150 námořních mil (18 797,8 km) při 18 uzlech (33,3 km/h) |
Posádka | 1187 až 1224[3] |
Výzbroj | Po dokončení: 12 x 127 mm/40 typu 89 (6xII) 24 x 25 mm/60 typu 96 (8xIII) |
Letadla | 53[3] |
Jejím prvním nasazením během bojů v Pacifiku byl útok na Dutch Harbor (operace AL) 3. a 5. června 1942. V říjnu téhož roku podporovala japonskou protiofenzivu na Guadalcanalu. V souvislosti s tím se zapojila do bitvy u Santa Cruz, kde její palubní útočné a bombardovací letouny zasadily poslední ránu již poškozené letadlové lodi USS Hornet, která byla poté opuštěna a doražena hladinovými plavidly. Na přelomu let 1942 a '43 působila v jihozápadním Pacifiku (kromě pár zastávek v Japonsku) a poskytovala doprovod a letecké krytí japonským vojenským transportům v Šalomounech a na Nové Guineji, včetně námořní bitvy u Guadalcanalu a evakuace Guadalcanalu.[1][5]
Na jaře 1943 působily její letouny z pozemních základen v Rabaulu, zatímco Džunjó byla až do srpna 1943 převážně buďto v Truku a nebo v Japonsku. Dne 5. listopadu 1943 byla v průlivu Bungo zasažena jedním torpédem z ponorky USS Halibut a až do 11. května 1944 zůstala v Japonsku. Zúčastnila se bitvy ve Filipínském moři, ve které byla 20. června odpoledne zasažena dvěma pumami. Po opravách v Japonsku se počátkem listopadu 1944 zúčastnila speciální zásobovací operace s cílem dopravit Kuritovu loďstvu do Bruneje zásoby a munici. Poté se opět vrátila do Japonska.[1][5]
Kvůli značnému oslabení palubní letecké skupiny se nezúčastnila bitvy u mysu Engaño. Na cestě z Mako do Saseba ji po půlnoci na 9. prosince 1944 zasáhla celkem tři torpéda z ponorek USS Redfish a USS Sea Devil. Sice se vlastní silou dobelhala do Saseba, ale do konce války již nebyla opravena. Po válce byla v roce 1947 sešrotována.[1][5]