Constanța (staršími názvy Kustendji, Kustendja, Köstence, Constantza, Tomis, česky Konstanca[2]) je rumunské město na pobřeží Černého moře a největší rumunský přístav, 205 km východně od Bukurešti. Je správním centrem stejnojmenné župy. V roce 2016 zde žilo 317 832 obyvatel.[1] Bylo tak pátým největším rumunským městem.
| Constanca | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°10′36″ s. š., 28°39′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Constanța |
  Constanța | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 124,89 km² |
| Počet obyvatel | 317 832 (2016[1]) |
| Hustota zalidnění | 2 544,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Decebal Făgădău |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+40) 41 |
| PSČ | 900xxx |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Constanța byla založena na počest Konstancie, sestry Konstantina Velikého (274–337), římského císaře. Ještě v roce 950 byla známá jako Constantia a byla obehnána hradbami. Nedaleko města se nachází i známý Trajánův val; dochovalo se ale také mnoho starověkých budov přímo ve městě, včetně částí nejdelšího mozaikou zdobeného chodníku na světě. Od 9. století byla součástí Bulharska, ve 14. století ji dobyli Turci. Po připojení Dobrudži k Rumunsku v roce 1878 se stala právě Constanța největším přístavem v Rumunsku. V roce 1896 byl v Konstanci otevřen nový přístav za přítomnosti krále Karola.[3]
22. října 1916, během První světové války, město obsadila vojska Centrálních mocností (Německo, Bulharsko a Osmanská říše). V období mezi světovými válkami se Constanța stala hlavním obchodním centrem země a přes zdejší přístav procházelo v roce 1930 více než polovina rumunského vývozu. Během druhé světové války bylo Rumunsko na straně Osy Berlín–Řím–Tokio a přístav byl silně poškozen bombardováním Rudou armádou.
V letech 1949–1987 byl prokopán 64 km dlouhý plavební kanál mezi Dunajem a přístavem (Kanál Dunaj – Černé moře). Během Rumunské revoluce v prosinci 1989 bylo ve městě zabito 32 lidí a 116 zraněno.
Charakter města
Ve městě, hlavně tedy na jeho okraji jsou velké loděnice a přístav. 26 km severozápadně od města je od roku 1962 mezinárodní letiště. Kromě antických památek se dochovala pak také jedna mešita a katedrála z 19. století.
Pamětihodnosti
- Ortodoxní katedrála sv. Petra a Pavla z let 1883–1885 byla během bombardování za Druhé světové války poničena a v roce 1951 rekonstruována.
- Janovský maják (Farul Genovez) vysoký 8 metrů postavili kolem roku 1300 Janované a v letech 1858–1860 přestavěn.
- Kasino (Cazinoul), secesní stavba z roku 1910
- Římské mozaiky na ploše přes 850 m² ze 4. století
- Mešita Karla I. (Marea Moschee din Constanța) postavená v letech 1910–1912 a pojmenovaná po rumunském králi Karlu I.. Jako první železobetonová stavba v Rumunsku byla navržena Georgem Constantinescem. Minaret je vysoký 47 metrů. Stavba byla postavena na místě dřívější mešity Mahmuta II. z roku 1822.
Obyvatelstvo
- 1900: 13 000
- 1910: 27 000
- 1930: 59 000
- 1950: 80 000
- 1970: 172 000
- 1985: 319 000
Partnerská města
Alexandrie, Egypt
Boulogne-sur-Mer, Francie- Brest, Francie
Dobrič, Bulharsko
Havana, Kuba
Iraklio, Řecko
Istanbul, Turecko
Jokohama, Japonsko
Latákie, Sýrie
Mobile, Spojené státy americké
Novorossijsk, Rusko
Oděsa, Ukrajina
Perugia, Itálie
Rotterdam, Nizozemsko
Santos, Brazílie
Sidón, Libanon- Smyrna, Turecko
- Soluň, Řecko
- Sulmona, Itálie
Šanghaj, Čína- Trapani, Itálie
Turku, Finsko
Reference
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
