Constance Markieviczová
Irská politička, revolucionářka, nacionalistka, sufragistka, socialistka a první žena zvolená do Westminsterského parlamentu, ministrině práce v první irské republikánské vládě v letech 1919-1921, též malířka a divadelní herečka. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Constance Georgine Markieviczová (známá jako hraběnka Markieviczová, rozená Gore-Boothová; 4. února 1868, Londýn – 15. července 1927, Dublin) byla irská politička, revolucionářka, irská nacionalistka, sufražetka a socialistka. Byla první ženou zvolenou do britského parlamentu a jako ministryně práce ve vládě prvního irského parlamentu (Dáilu) se stala první ženskou ministryní Evropy.
Constance Markieviczová | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Sinn Féin (1908–1926) Fianna Fáil (od 1926) |
Rodné jméno | Constance Georgine Gore-Booth |
Narození | 4. února 1868 Westminster |
Úmrtí | 15. července 1927 (ve věku 59 let) Dublin |
Místo pohřbení | Glasnevin Cemetery |
Choť | Kazimierz Dunin-Markiewicz (od 1900) |
Rodiče | Sir Henry Gore-Booth, 5th Baronet a Georgina Mary Hill |
Děti | Maeve Alys Markievicz |
Příbuzní | Eva Gore-Booth[1], Mordaunt Gore-Booth[1], Mabel Olive Gore-Booth[1] a Sir Josslyn Gore-Booth, 6th Baronet[1] (sourozenci) |
Alma mater | Julianova akademie Slade School of Fine Art |
Profese | politička, sufražetka, revolucionářka, malířka a divadelní herečka |
Commons | Constance Markiewicz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Constance Markieviczová byla spoluzakladatelkou irského nacionalistického mládežnického hnutí Fianna Éireann, ženské paramilitantní organizace Cumann na mBan a Irské občanské armády. Zúčastnila se velikonočního povstání roku 1916, kdy se irští republikáni pokusili svrhnout britskou vládu a založit Irskou republiku. Byla odsouzena k smrti, ale dostala jako žena milost. Dne 28. prosince 1918 se stala první ženou zvolenou do Dolní sněmovny Spojeného království,[2] ačkoli byla v té době zavřena ve věznici Holloway a v souladu s politikou bojkotu své strany Sinn Féin se nepokusila svůj mandát vykonávat. Místo toho spolu s dalšími poslanci Sinn Féin vytvořili první irský parlament (Dáil Éireann), tehdy ještě v ilegalitě. Působila pak až do své smrti jako poslankyně irského parlamentu.