From Wikipedia, the free encyclopedia
Churritština byl jazyk churritského etnika, které vstoupilo do severní Mezopotámie kolem roku 2300 př. n. l., a zmizelo kolem roku 1000 př. n. l. a jazyk království Mitanni v severní Mezopotámii. Mluvilo se jím zpočátku pravděpodobně v churritských osídleních v Sýrii. Obecně se věří, že mluvčí tohoto jazyka původně pochází z arménských hor a rozšířili se na počátku 2. tisíciletí př. n. l. do jihovýchodní Anatolie a severní Mezopotámie.
| Churritština (Ḫurwoḫḫe) | |
|---|---|
| Rozšíření | starověká Mezopotámie (Mitanni) |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace | Churritsko-urartejské jazyky |
| Písmo | klínové písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | xhu |
| Ethnologue | xhu |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Všechny souhlásky kromě „w“ a „j“ mohou být zdvojené. Jelikož klínopis je od Sumerů, v jejichž jazyce se „f“ nenacházelo, musel se při psaní churritštiny klínopisem foném „f“ zapisovat jako „p“, „b“ nebo „w“. Churritská slova, která se četla s „f“, se dnes dají rozpoznat, protože právě v každém textu bylo stejné slovo zapsáno jinak (někde s „p“ a v jiném jako „b“ nebo „w“)
Samohláska „o“ se v klínopisu nenacházela, tudíž ji Churrité zapisovali jako u, a samohlásku u zapisovali jako ú.
| přední | střední | zadní | |
|---|---|---|---|
| vysoké | i iː | u uː | |
| střední | e eː | o oː | |
| nízké | a aː |
Churritštinou se pravděpodobně inspiroval J. R. R. Tolkien při tvorbě černé řeči pro trilogii Pána prstenů.
| Churritsky | Česky |
| sukko | jeden |
| sini | dva |
| kige | tři |
| tumni | čtyři |
| narija | pět |
| sese | šest |
| sindi | sedm |
| kiri/a | osm |
| tamri | devět |
| eman | deset |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hurrian language na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu churritština na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
