Chor Virap

Klášter Chor Virap
	Klášter Chor Virap, v pozadí hora Ararat
Lokalita
Stát	Arménie
Místo	Lusarat
Souřadnice	39°52′42″ s. š., 44°34′34″ v. d.
Základní informace
Založení	7. století
Odkazy
Web	http://www.armenica.org/cgi-bin/armenica.cgi?=2=ba=1====baz0024
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chor Virap (arménsky: Խոր Վիրապ, "hluboká kobka") je arménský klášter v bezprostřední blízkosti turecké hranice, 8 km od města Artašat a přibližně 30 km jižně od hlavního města Jerevan. Klášter se nachází v areálu naleziště starověkého města Artašat.

Stručná fakta Klášter Chor Virap, Lokalita ...

Zavřít

Chor Virap je známý především tím, že zde byl vězněn Řehoř Osvětitel. Řehoř zde byl na rozkaz arménského krále Trdata III. uvězněn v kobce po dobu 13 let. Po udělení milosti se stal královou pravou rukou v náboženských otázkách, oba se následně zasloužili o to, že se v roce 301 Arménie stala první zemí na světě, která přijala křesťanství za své státní náboženství. Přežití Řehoře v hluboké kobce s hady a štíry po dobu 13 let a následné uzdravení krále bylo ve své době bráno jako zázrak, který usnadnil přijetí křesťanství. Dalším možným vysvětlením je ale také to, že se jednalo o strategický politický krok směrem k posílení arménské jednoty proti hegemonii pohanských Římanů na straně jedné a Peršanů, vyznávajících Zoroastrismus, na straně druhé.

Chor Virap je jedním z nejvýznamnějších míst v Arménii: jak pro poutníky, tak pro turisty. Důležitou roli hraje také blízkost impozantního Araratu, arménské národní hory, dnes ležící na území Turecka.

Král Artaš I. založil starověké město Artašat v letech 189–188 př. n. l. (současné město Artašat je vzdáleno 8 km). Starověký Artašat ležel v bezprostřední blízkosti areálu, kde se nachází současný klášter. Na výstavbě města se údajně podílel také Hannibal, vůdce Kartaginců, který byl nepřítelem Římanů. Velký důraz byl kladen na obranu, Tacitus a Strabón mluví o hradbách v délce 10 km, archeologický výzkum jich dosud odkryl 5 km. Město bylo centrem obchodu a součástí města byl také vodovodní a kanalizační systém. Nalézaly se zde také lázně, s tím vším byli arménští stavitelé dobře obeznámeni, protože se jednalo o běžnou vymoženost tehdejšího antického světa. Ve 2. a v 1. století př. n. l. mělo město okolo 150 tisíc obyvatel, čímž se stalo jedním z největších měst tehdejšího helénistického světa. Artašat zůstal hlavním městem dynastie až do vlády krále Chosrova III. (330–339), kdy se novým hlavním městem stal Dvin. I nadále však zůstalo symbolem moci a nezávislosti. Město Artašat bylo zničeno perským králem Šapúrem II. Archeologický výzkum starověkého Artašatu probíhal v letech 1970–1986 a zahrnoval okolních 13 pahorků a také území směrem k řece Araks, která vytváří hranici s Tureckem.

Chor Virap sloužil jako vězení až do výstavby kaple nad kobkou na počest Řehoře Osvětitele (5. století), ta byla postavena z bílého vápence. V následujících staletích byl areál rozšiřován a přestavován. Kolem centrálně umístěného kostela se nachází další objekty kláštera, které vytváří celkový dojem pevnosti.

Ústřední stavbou komplexu Chor Virap je kostel Astvatsatsin, jehož původní podoba byla zničena v průběhu invaze Tamerlána a který byl obnoven v 17. století. Byl poničen zemětřesením v letech 1939, 1949 a 1957 a naposledy opraven v roce 2001 (výročí 1700 let od přijetí křesťanství).

Řehořova kobka leží jihovýchodně od hlavního kostela, pod kaplí, která je malou bazilikou s polokruhovou apsidou. Kobka je otevřená návštěvníkům, v letním období je v ní ale vysoká teplota a vlhkost.