Choceňský tunel
zrušený železniční tunel v okrese Ústí nad Orlicí From Wikipedia, the free encyclopedia
Choceňský tunel byl železniční tunel na katastrálním území Choceň na úseku trati Praha – Česká Třebová mezi stanicemi Choceň a Brandýs nad Orlicí (ve východní části železniční stanice Choceň) v km 270,400–270,656. Byl nejstarším železničním tunelem na území dnešního Česka.[1]
| Choceňský tunel | |
|---|---|
 Tunel u Chocně, portál směrem ku Praze | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 255,9 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°59′46,58″ s. š., 16°13′49,39″ v. d. |
  Choceňský tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Železniční trať c. k. Olomoucko-pražské státní dráhy byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území.[2] Na jejím úseku byly postaveny tři tunely. Jedním z nich byl tunel, který byl proražen přes skálu před Chocní. Stavba dráhy z České Třebové do Chocně byla zahájena v červenci 1843. V březnu 1843 byly zahájeny práce na tunelu a ražba byla ukončena 4. března 1844. Vyzdění a zaklenutí tunelu bylo započato 23. července 1844 a práce byly ukončeny slavnostním osazením posledního klenáku 17. července 1845.[3]
Po druhé světové válce bylo zjištěno poškození tunelu a bylo rozhodnuto o jeho snesení a nahrazení hlubokým zářezem. Práce na snesení byly zahájeny v roce 1947 a ukončeny v roce 1950.[1]
Projekt tunelu vypracoval vrchní inženýr Jan Perner, vedením stavby byl pověřen vrchní inženýr Karel Keissler. Na výstavbě se podílely firmy Vojtěcha Lanny staršího a bratří Kleinových. Tunel dlouhý 248 m byl ražen v nadmořské výšce 295 m[4] v křídových sedimentech jizerského souvrství (turon), které je tvořeno opukami a pískovci. Na severní stěně zářezu je možné sledovat úklony jednotlivých vrstev.[5] Z důvodu značného zvětrání opuky byl skalní masív nestabilní, a proto musel být tunel vyzděn a zaklenut kamennými kvádry. Novogotické portály byly ozdobeny přímou římsou s obloukovým vlysem a cimbuřím.[2][1]
Před stavbou zářezu v letech 1947–1950 byl tunel vyztužen železnými skružemi a sloužil jako štola k odsunu odstřelené horniny. Zářez byl v letech 1950–1953 vyzděn betonovými obkladními zdmi s galeriemi vysokými šest metrů s odvodňovacími kanály, které zpevňují opukovou stěnu a chrání trať před vypadávajícími kameny.[2] Svah nad zdí je ještě zajištěn drátěnými sítěmi.[5]
Mezi stanicí a tunelem byl most, který byl při rekonstrukci tratě snesen a nahrazen novým.[2] Nad zářezem byl v roce 1950 postaven železobetonový most o jednom poli. Vede přes něj silnice II/315.[6]
- Při ražbě tunelu byly nalezeny v hloubce 34 až 38 metrů pod povrchem úlomky ryzího železa. Po prozkoumání odborníky té doby i současnými (naposledy v roce 1981)[7] se nepodařilo objasnit původ úlomků. Nalezeno bylo šestnáct úlomků, z nichž největší vážil asi sto gramů. Úlomky jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.[8][9]
Pohled do choceňského zářezu
Portál od Olomouce
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
