Chizkijášův tunel
From Wikipedia, the free encyclopedia
Chizkijášův tunel (též tradičně Ezechiášův tunel) nebo Šiloašský tunel (též tradičně Silojský tunel, hebrejsky נִקְבַּת השילוח, Nikbat HaŠiloach) je tunel vykopaný pod Městem Davidovým v Jeruzalémě před rokem 701 př. n. l. za vlády krále Chizkijáše (Ezechiáše). Zmínka o tunelu je v biblické 2. knize královské.[1] Bible nám dále sděluje, že Chizkijáš připravoval Jeruzalém na obléhání Asyřany tím, že „zasypal horní vody Gichónu a svedl je spodem přímo na západ do Města Davidova.“[2] Tunel je spolehlivě datován jednak Šiloašským nápisem, textem vytesaným do stěny tunelu, jednak stářím organických látek v původní omítce.[3] Je to jedna z mála dochovaných staveb z 8. stol. př. n. l., kterou návštěvník může nejen vidět, ale i vstoupit do ní a projít z jednoho konce na druhý.
Tunel, který vede od Gichonského pramene k rybníku Šiloach,[4][5][6] sloužil jako akvadukt k zásobování vodou během hrozícího obležení Asyřany, vedenými Sancheribem. Křivkovitý tunel je 533 m dlouhý se spádem 30 cm (0,6 ‰) mezi oběma konci, a přiváděl vodu z Gichonského pramene do rybníka.
Podle Šiloašského nápisu kopaly tunel současně z obou konců dvě čety kopáčů, které se nakonec setkaly uprostřed. Nápis je dnes částečně nečitelný, takže původně mohl obsahovat více informací. Z tunelu samotného je zřejmé, že v průběhu kopání byl směr kopání několikrát opravován. [7] Nedávné poznatky vyvrátily domněnku, že tvar tunelu vznikl využitím a rozšířením přirozených krasových dutin.[3]
Obtížný výkon dvou čet, pracujících z obou konců tak, že se setkají uprostřed, se dnes vysvětluje tak, že byly navigovány z povrchu bušením do pevného kamene, kudy byl tunel prokopáván.[3]