Císařská falc v Goslaru
From Wikipedia, the free encyclopedia
Císařská falc (německy Kaiserpfalz), sídlo císařů Svaté říše římské, je komplex budov na jihu města Goslar na úpatí kopce Rammelsberg. V 11. století, kdy zde rádi přebývali císařové ze sálské dynastie, o této falci kronikář Lampert z Hersfeldu psal jako o „nejslavnějším sídle říše.“ V roce 1992 byla falc spolu s dalšími památkami v Goslaru a okolí zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.[1]
| Císařský palác Goslar | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | románský |
| Architekt | Benno II |
| Pojmenováno po | Oldřich Augsburský |
| Technické parametry | |
| Počet podlaží | 2 |
| Poloha | |
| Adresa | Goslar,  Německo |
| Ulice | Kaiserbleek 6 |
| Pohoří | Herz |
| Souřadnice | 51°54′10,08″ s. š., 10°25′32,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | https://www.meingoslar.de/erleben-und-geniessen/museen/kaiserpfalz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Císař Jindřich II. vybudoval na místě dnešní falce dvorec. Jeho nástupce Konrád II. zde mimo jiné založil kostel a následující císař Jindřich III. Černý pak s pomocí architekta a budoucího biskupa Benna II. z Osnabrücku komplex v zásadě dostavěl. Palác je dlouhý 54 metrů, široký 18 metrů[2] a má dvě patra: Sál v horním patře se nazývá Letní a ve spodním Zimní. Po smrti Jindřicha III. v Goslaru několik týdnů pobýval i papež Viktor II., který zde řešil předání moci nástupci Jindřicha III. O letnicích v roce 1063 proběhl v katedrále krvavý „goslarský spor o přednost“ (Goslarer Rangstreit). Motivem bylo, že přítomní hodnostáři se nedokázali dohodnout na zasedacím pořádku, a tak za přítomnosti Jindřicha IV. sáhli ke zbraním a spor skončil několika mrtvými.[3] V roce 1132 se zřítil sál císařského paláce, ale byl rychle obnoven. V červenci 1219 zde Fridrich II. Štaufský uspořádal říšský sněm. Falc byla restaurována v roce 1867 a v roce 1875 vznikly obrazy vyobrazující důležité okamžiky německých dějin,[4] které namaloval Hermann Wislicen z Düsseldorfu.[5]
Falc sestává z více budov. Je zde předsíň zbořeného kostela sv. Šimona a Judy, kaple Panny Marie, budovy kurie, kostel sv. Tomáše a kaple sv. Oldřicha, které je napojena na palác.
Kostel sv. Šimona a Judy
Kostel byl vysvěcen 2.7.1051 arcibiskupem Hermannem z Kolína nad Rýnem. V době vysvěcení se stal největším kostelem na východ od Rýna. Kostel se stal předlohou pro mnoho církevních staveb na severu Německa např. pro katedrálu v Brunšviku. V roce 1819 byl kostel prodán k demolici.[6] Z kostela se dohchovala severní předsíň, přistěvěná okolo roku 1150. Na portálu uprostřed je zobrazena Madona, pod ní jsou zobrazeni Jindřich III. a patroni dómu Šimon, Matouš a Juda. Další postavy nebyli identifikovány. V předsíni se uchovává replika císařského trůnu.[6]
Kaple Panny Marie
Patrová kaple na západní straně paláce. Horní patro, které mělo mramorovou podlahu, bylo určeno císařské rodině a spodní část byla určena pro obyčejné lidi.
Farní kostel sv. Tomáše
V areálu se nachází kostel sv. Tomáše, který byl postaven v 11. století. V červenci 1527 se stal farním kostelem, protože původní farní kostel sv. Jana byl zničen.
Kaple sv. Oldřicha (Ulricha)
Jedná se o dvoupatrovou románskou kapli, která je napojena přímo na hlavní budovu. V dolní kapli se nachází sarkofág, na něm je zobrazen Jindřich III. Černý. V sarkofágu je zlatá osmiboká kapsle a v ní je uchováváno srdce Jindřicha III.[7][8][9]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
