Budínský ejálet
From Wikipedia, the free encyclopedia
Budínský ejálet (turecky Budin Eyaleti, Budin Beylerbeyliği, Budin Paşalığı), kolokviálně též Budínský pašalík, byla vyšší samosprávní jednotka Osmanské říše ve středním Podunají. Jejím centrem byla někdejší uherská metropole Budín. Ejálet existoval mezi lety 1541 a 1686. Součástí pašalíku byla i Baranja (dnešní východní Chorvatsko kolem města Osijeku).
Budínský ejálet Eyálet-i Budin Budai vilajet Budimski vilajet
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
Osmanská říše Osmanská říše | |||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Za prvního valího byl jmenován Sulejman-paša, který byl původem Maďar. Turci, ale i příslušníci jiných muslimských národů říše (Bosňáci, Albánci), do ejáletu přicházeli zejména z jižnějších provincií říše. Muslimské obyvatelstvo se koncentrovalo hlavně ve městech.
Ejálet se skládal z několika sandžaků, jejichž počet v průběhu let kolísal. V době návštěvy cestopisce Evliji Čelebiji existovaly sandžaky Vučitrn, Kruševac, Smederevo, Zvornik, Srem, Moháč, Požega, Segedín a Bečkerek. Roku 1573 ejálet tvořilo už 21 sandžaků, mezi nimi byly například Smederevo, Zvornik, Srem, Segedín, Požega a Moháč.
Po dobytí Jageru a Velké Kaniži na přelomu 16. a 17. století byla tato města ustanovena jako centra nových ejáletů. Některé budínské sandžaky v Potisí byly připojeny k novému Jagerskému ejáletu, v Podráví byl zřízen Kanižský ejálet. Pod správu Budína tak nyní patřila pouze oblast kolem Dunaje od Ostřihomi po Moháč. Ejálet byl rozpuštěn roku 1686 Habsburky, kteří ovládli téměř celou Panonskou nížinu.
Po Karlovickém míru roku 1699 pod osmanskou správou zůstal jen Smederevský sandžak a část někdejšího Sremského sandžaku. Již dříve došlo k připojení těchto správních jednotek k Temešvárskému a nakonec Rumélijskému ejáletu.