Brašov
sídlo v Brašovské župě v Rumunsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Brašov (rumunsky Brașov, maďarsky Brassó, německy Kronstadt) je město v Rumunsku, hlavní město stejnojmenné župy v Sedmihradsku, obklopené Karpaty. Je to hospodářské a kulturní centrum oblasti Ţara Bârsei, německy Burzenland.[1] Leží 166 km severně od Bukurešti a obývá jej přibližně 238 tisíc obyvatel.[2]
| Brašov Brașov | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°40′ s. š., 25°37′ v. d. |
| Nadmořská výška | 600 m n. m. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Brašov |
  Brašov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 267,2 km² |
| Počet obyvatel | 237 589 (2021) |
| Hustota zalidnění | 889,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | George Scripcaru |
| Vznik | 1234 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+40) 02 68 |
| PSČ | 500001 – 500670 |
| Označení vozidel | BV |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho počátky sahají do začátku 13. stol., kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům, a tak pozval z Palestiny řád německých rytířů, jimž v roce 1211 svěřil do správy území na východě Sedmihradska, zvané latinsky Terra Borza nebo německy Burzenland.
Město založil Řád německých rytířů, který nazvali latinsky Corona[3] (něm. Kronstadt) někdy okolo roku 1211, kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům.[1] Ve 13. století ho kolonizovali němeční osadníci. Opevněný Kronstadt měl zpočátku také poslání „útočištného hradu“ (německy Zufluchtburg). Rozlehlý areál obehnaný hradbami měl v případě nebezpečí poskytnout ochranu obyvatelům z okolí, mnohdy i včetně domácích zvířat, a umožnit jim tak přečkat nejhorší chvíle nepřátelských nájezdů.[1] Od roku 1918 je součástí Rumunska. Mezi lety 1951–1961 se jmenovalo po Stalinovi Orașul Stalin (město Stalin). Roku 1971 tu byla založena univerzita.
Ve městě se nacházejí závody automobilového průmyslu i jiných odvětví průmyslu (jako např. chemický, dřevozpracující). Jezdí sem turisté, dochovalo se historické jádro s největším gotickým kostelem v Rumunsku, pocházejícím ze 14.–15. století. Konají se zde také hudební festivaly.
Biserica Neagră neboli „Černý kostel“. Jedná se o gotický farní kostel, považovaný za největší svého druhu v jihovýchodní Evropě. Na místě starší svatyně byl založen v roce 1383, ale stavba trvala přes celé 15. století. Stavba se táhla přes většinu 15. stol. a byla několikrát přerušena.[1]
- Rumuni: 208 019 (91,3%)
- Maďaři: 16 172 (7,1%)
- Němci (Sedmihradští Sasové): 1079 (0,5%)
- Romové: 916 (0,4%)
- Johann Hedwig (1720– 1799), německý botanik[4]
- Ion Țiriac (* 1939), rumunský tenista a trenér[5]
- Violeta Andreiová (* 1941), rumunská herečka[6]
- Leonard Orban (* 1961), rumunský politik[7]
- Ludovic Orban (* 1963), rumunský politik[8]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
