britská šlechtična From Wikipedia, the free encyclopedia
Blanka Anglická (jaro 1392, Peterborough – 22. května 1409, Haguenau), známá také jako Blanka z Lancasteru, byla členkou rodu Lancasterů a dcerou anglického krále Jindřicha IV. a jeho první manželky Marie de Bohun.
Blanka Anglická | |
---|---|
Blanka (uprostřed) s manželem a jeho druhou ženou Matyldou na vyobrazení z roku 1435 | |
Narození | jaro 1392 hrad Peterborough, Northamptonshire |
Úmrtí | 22. května 1409 (asi 16–17 let) Haguenau, Alsasko |
Manžel | Ludvík III. Falcký |
Potomci | Ruprecht Falcký |
Rod | Lancasterové |
Otec | Jindřich IV. Anglický |
Matka | Marie de Bohun |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blanka se narodila na hradě Peterborough v Cambridgeshire jako šesté ze sedmi dětí Jindřicha z Lancasteru a jeho první manželky Marie de Bohun. V době jejího narození byl její otec pouze hrabětem z Derby a díky sňatku také hrabětem z Northamptonu a Herefordu. Jako jediný syn Jana z Gentu a Blanky z Lancasteru byl dědicem lancasterského vévodství. Blanka dostala jméno právě po této své babičce z otcovy strany.
Blančina matka zemřela 4. června 1394 na hradě Peterborough po porodu svého posledního dítěte, dcery Filipy. O pět let později, 13. října, Blančin otec sesadil svého bratrance Richarda II. a zmocnil se trůnu. O tři roky později, v roce 1402, se otec znovu oženil s Janou, dcerou krále Karla II. Navarrského a vdovou po vévodovi Janovi V. Bretaňském. Jindřich s Janou neměl žádné potomky.
Po nástupu na anglický trůn chtěl král Jindřich IV. vytvořit vlivné aliance k udržení a legitimizaci své vlády. Jedním potřebným spojencem byl německý král Ruprecht, který se také ujal vlády po sesazení svého předchůdce. Brzy byl domluven sňatek mezi Ruprechtovým nejstarším synem Ludvíkem a Jindřichovou nejstarší dcerou Blankou.
Manželská smlouva byla podepsána 7. března 1401 v Londýně. Nevěstino věno bylo stanoveno na 40 000 nobelnů. Sňatek mezi Blankou a Ludvíkem byl uzavřen o rok později, 6. července 1402 v německé katedrále svatého Petra v Kolíně nad Rýnem. Blančino věno zahrnovalo také nejstarší známou anglickou královskou korunu. Navzdory politickým důvodům, které vedly k uzavření manželství, byl svazek šťastný. O čtyři roky později, 22. června 1406, porodila Blanka v Heidelbergu syna, který po dědečkovi dostal jméno Ruprecht.
V roce 1408 obdržela Blanka podvazkový řád. O rok později během druhého těhotenství v Haguenau v Alsasku zemřela na horečku. Byla pohřbena v kostele Panny Marie v Neustadtu.
Ovdovělý Ludvík se stal po smrti svého otce, krále Ruprechta, v roce 1410 falckým furfiřtem a v roce 1417 se znovu oženil, a to s Matyldou, dcerou Amadea Savojského, která mu porodila pět dětí. Blančin syn Ruprecht (přezdívaný Anglický) zemřel v roce 1426 svobodný a bezdětný.
Eduard II. | ||||||||||||
Eduard III. | ||||||||||||
Izabela Francouzská | ||||||||||||
Jan z Gentu | ||||||||||||
Vilém III. Holandský | ||||||||||||
Filipa z Hainault | ||||||||||||
Johana z Valois | ||||||||||||
Jindřich IV. Anglický | ||||||||||||
Jindřich z Lancasteru | ||||||||||||
Jindřich z Grosmontu | ||||||||||||
Maud Chaworthová | ||||||||||||
Blanka z Lancasteru | ||||||||||||
Jindřich Beaumont | ||||||||||||
Isabela z Beaumontu | ||||||||||||
Alice Comynová, hraběnka z Buchanu | ||||||||||||
Blanka Anglická | ||||||||||||
Humphrey de Bohun, 4. hrabě z Herefordu | ||||||||||||
Vilém de Bohun, 1. hrabě z Northamptonu | ||||||||||||
Alžběta Anglická | ||||||||||||
Humphrey de Bohun, 7. hrabě z Herefordu | ||||||||||||
Bartoloměj de Badlesmere, 1. baron Badlesmere | ||||||||||||
Alžběta de Badlesmere, hraběnka z Northamptonu | ||||||||||||
Markéta de Clare, baronka Badlesmere | ||||||||||||
Marie de Bohun | ||||||||||||
Edmund FitzAlan, 9. hrabě z Arundelu | ||||||||||||
Richard FitzAlan, 10. hrabě z Arundelu | ||||||||||||
Alice de Warenne | ||||||||||||
Jana FitzAlanová, hraběnka z Herefordu | ||||||||||||
Jindřich z Lancasteru | ||||||||||||
Eleonora z Lancasteru | ||||||||||||
Maud Chaworthová | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blanche of England na anglické Wikipedii.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.