Bitva o Karamé (arabsky:معركة الكرامة), (též Operace Peklo, anglicky: Operation Inferno, hebrejsky:מבצע תופת) bylo jednodenní vojenské střetnutí Izraelských obranných sil s Fatahem, vojenskou složkou OOP a jordánské armády o jordánské město Karamé. Boje proběhly 21. března 1968. Souběžně s operací Peklo probíhala operace Asuta (hebrej.:מבצע אסותא), při níž IOS útočila na jordánskou vesnici Safi, kterou také ovládaly jednotky OOP.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Bitva o Karamé |
---|
konflikt: Arabsko-izraelské války |
Jordánské dělostřelectvo |
|
Trvání | 21. březen 1968 |
---|
Místo | Západní břeh Jordánu |
---|
Souřadnice | 31°57′ s. š., 35°34′48″ v. d. |
---|
Příčiny | Snaha likvidovat zábory palestnského hnutí odporu |
---|
Výsledek | Taktické vítězství Izraele |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
15 000 mužů
| Jordánsko: 15 000 mužů OOP: 3 000 mužů
|
|
Ztráty |
---|
28 - 33 padlých 69 - 161 zraněných 2 letadla 27 poškozených tanků 6 obrněných vozidel
| Jordánsko: 46 - 156 mrtvých 108 - 250 zraněných 4 vojáci zajati 30 poškozených tanků OOP: 120 - 200 mrtvých 100 zraněných 150 zajatých
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Stručná fakta Opotřebovací válka ...
Zavřít
Izraelské jednotky se při útoku snažily zničit palestinské ozbrojené milice, které město Karamé ovládaly. K dalším cílům operace patřilo zničení palestinských základen v oblasti, zajetí vůdce OOP Jásira Arafata a v neposlední řadě i potrestání Jordánska za podporu, kterou poskytovalo palestinským útokům proti Izraeli. Do bojů se zapojily i jednotky jordánské armády. Výsledkem byla řada padlých a zraněných na všech stranách.
Vítězství si nárokovaly všechny strany. Izraeli se podařilo zničit palestinské tábory a zabít či zajmout řadu palestinských bojovníků. Zajmout Jásira Arafata se ale nepodařilo. Za své vítězství to, vzhledem k rychlému stažení izraelských jednotek považovali i Palestinci a v následujícím období se jim to podařilo i propagandisticky využít a získat výraznou podporu v arabských zemích. Ze stejných důvodů jako palestinské organizace se k vítězům řadilo i Jordánsko, které se tak v očích arabského světa stalo významným bojovníkem proti Izraeli. Ze strategického pohledu ale pro Jordánsko posílení palestinského vlivu znamenalo stupňování problémů s palestinskou ozbrojenou přítomností na jordánském území. To vedlo až ke zpochybňování jordánské autority na jordánském území ze strany palestinských organizací a vyústilo v palestinský pokus o svržení jordánské vládnoucí dynastie Hášimovců a následné vyhoštění Palestinců do Libanonu.