Bezengská stěna
nejvyšší část masívu hlavního kavkazského hřebene From Wikipedia, the free encyclopedia
Bezengská stěna, též Stěna Bezengi (rusky Безенгийская стена, Bezengijskaja stěna;[1] gruzínsky ბეზენგის კედელი, Bezengis kedeli), gruzínsky též Pitsrula,[2] je nejvyšší částí hlavního kavkazského hřebene. Nese název podle horské oblasti Bezengi v Kabardsko-balkarské republice, která je součástí Ruska.
| Bezengská stěna | |
|---|---|
 Tábor Bezengi (2005) | |
| Nejvyšší bod | 5 201 m n. m. (Šchara) |
| Délka | 17 km |
| Nadřazená jednotka | Velký Kavkaz Hlavní kavkazský hřeben |
| Světadíl | Asie / Evropa |
| Stát |  Gruzie Rusko |
 | |
| Povodí | sever: Těrek jih: Inguri |
| Souřadnice | 43°1′23″ s. š., 43°2′52″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o 12 až 17 km (údaje se různí) dlouhou část masívu hlavního hřebene Velkého Kavkazu. Severní svah stěny se nachází na území ruské Kabardsko-balkarské republiky a vytváří strmou stěnu až do nadmořské výšky přibližně 3000 m k ledovci Bezengi. Jižní svah je na území Gruzie (kraj Samegrelo-Horní Svanetie) a vytváří složitý reliéf, místy se skalními stěnami a ledovcovou náhorní rovinu.
Masiv je tvořen zejména proterozoickými až spodně paleozoickými horninami, zejména plagiogranity, plagiorulami, křemennými diority a krystalickými břidlicemi. Na jihu vystupují v úzkém pásu podél vyvřelých hornin různé spodně jurské břidlice, pískovce, slepence a křemence. Reliéf je utvářen činností současných i pleistocenních ledovců, intenzivním fyzikálním zvětráváním a fluviální erozí. Sněžná čára je ve výškách 3200 – 3500 m a postoupila vzhůru asi o 150 – 200 metrů během 19. a 20. století.[2]
Související informace naleznete také v článku Puškinův štít.
Masív bezengské stěny je ohraničen:
- Na západoseverozápadě průsmykem Caneri (3887 m n. m.) na úbočí hory Lalver
- Na východoseverovýchodě průsmykem Dychnauš (3836 m n. m.) na úbočí hory Šchara[1]
Bezengskou stěnu přibližně tvoří následující vrcholy (od severozápadu k jihovýchodu):[3]
- Lalver (4 350 m)[1]
- Pik Jesenina, též Bezejmenná 4310 (4 310 m), nazvaný podle S. A. Jesenina
- Gistola (vrcholy 4 310 m a 4 960 m)[1]
- Katyn-Tau (4 970 m)[1]
- Pik 4859 (4 859 m)
- Džangi-Tau (západní vrchol 5 058 m,[1] hlavní vrchol 5 059 m, východní vrchol 5 038 m)
- Pik Šota Rustaveli (4 860 m)[1]
- Šchara (západní vrchol 5 068 m,[1] hlavní vrchol 5 201 m)
Výčet je sestaven podle horolezeckých průvodců, databází horolezeckých cest a popisů horolezeckých výstupů, takže neodpovídá starým sovětským mapám generálního štábu, které uvádí z velké části odlišnou lokalizaci jednotlivých vrcholů.
Bezengská stěna je oblíbeným místem alpinistů. Pod severní stěnou je vybudovaná horolezecká základna zvaná „tábor Bezengi“.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
