Benito Pablo Juárez García[1] [beˈnit̪o ˈpaßlo ˈxu̯aɾez ɣ̞aɾˈsia] (21. března 1806 Guelatao de Juárez[2] – 18. července 1872 Ciudad de México)[3] byl mexický politik; původem zapotékovský Indián.[4] V letech 1857–1863 a 1867–1872 byl prezidentem Mexika.
| Benito Pablo Juárez | |
|---|---|
 | |
| 26. prezident Mexika | |
| Ve funkci: 18. prosince 1857 – 18. července 1872 | |
| Předchůdce | Ignacio Comonfort |
| Nástupce | Sebastián Lerdo de Tejada |
| Guvernér Oaxacy | |
| Ve funkci: 10. ledna 1856 – 3. listopadu 1857 | |
| Předchůdce | José María García |
| Nástupce | José María Díaz |
| Ve funkci: 2. října 1847 – 12. srpna 1852 | |
| Předchůdce | Francisco Ortiz Zárate |
| Nástupce | Lope San Germán |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | liberální strana Mexika |
| Narození | 21. března 1806 Guelatao, Oaxaca |
| Úmrtí | 18. července 1872 (ve věku 66 let) Ciudad de México |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Panteón de San Fernando |
| Národnost | Zapoték, Indián |
| Choť | Margarita Maza (1843–1871) |
| Děti | Benito Juárez Maza |
| Zaměstnání | advokát |
| Profese | advokát, soudce a politik |
| Podpis |  |
| Commons | Benito Juárez |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.png)
Pro svůj boj proti francouzské intervenci, která se snažila prosadit v Mexiku císařství, a pro snahu o modernizaci Mexika, je Benito Juárez považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu.[5][6]
Život
Ve třech letech mu zemřeli oba rodiče, proto se musel přestěhovat ke svému strýci, ve dvanácti se ovšem připojil k sestře a odešel s ní do Oaxacy. Začal studovat na kněze, nakonec však dal přednost právnickému vzdělání, z kterého roku 1831 absolvoval. Toho roku již zasedal ve státní radě Oaxacy. O deset let později se stal soudcem a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1853 odešel do exilu do New Orleans, jako hodně jeho liberálně smýšlejících politických souputníků, odkud se po volebním vítězství liberálů vrátil po dvou letech do Mexika, aby vykonával v nové vládě funkci ministra spravedlnosti. Za další dva roky byl jmenován předsedou nejvyššího soudu. V roce 1858 se v zemi vzbouřili konzervativci a Juaréz prchl do Veracruzu, kde vytvořil exilovou vládu.[7]
V lednu 1861 se poprvé ujal vlády. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie, jejichž vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juárez na americko-mexických hranicích. Po čtyř letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven.
Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
