![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Day_and_Night_%2528Belobog_and_Chernobog%2529_--_Maxim_Sukharev.jpg/640px-Day_and_Night_%2528Belobog_and_Chernobog%2529_--_Maxim_Sukharev.jpg&w=640&q=50)
Bělbog
From Wikipedia, the free encyclopedia
Bělboh je hypotetický slovanský bůh. Jeho existence je odvozována ze zmínky Helmolda z Bosau 12. století o polabském Černobohovi, jehož protipólem by Bělboh měl být:
„ | Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení[pozn. 1] – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.[1] | “ |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Day_and_Night_%28Belobog_and_Chernobog%29_--_Maxim_Sukharev.jpg/640px-Day_and_Night_%28Belobog_and_Chernobog%29_--_Maxim_Sukharev.jpg)
Na to že byl bůh tohoto jména skutečně ctěn mohou svědčit některá toponyma, například česká vesnice Bělbožice, ukrajinská vesnice Bilobožnycja, pomořanský klášter Belbuck zvaný také Bělbog a další. Jméno lužické hory Běłobóh je doloženo až v pozdních pramenech.[2]
Podle Zdeňka Váni mohla být představa Bělboha a Černoboha vzniknout až pod vlivem křesťanství, ačkoliv spatřuje ve slovanském náboženství dualistické prvky.[3]
Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend ztotožňuje Bělboha s běloruským Belunem,[4] což je však polní duch.[5]