Auge (řecky Αύγη nebo starořecky Αὔγη Aúge) je v řecké mytologii dcerou krále Aleose [2] a jeho neteře Neairy. Byla sestrou Kéfea a Lykurga.[2] Prostřednictvím Herakla se stala matkou Telefose.
| Auge | |
|---|---|
 Heracles a Auge, dcera krále Aleuse. Bronz ca. 340 před Kristem. Národní archeologické muzeum v Athénách. | |
| Choť | Teutras |
| Děti | Telefos |
| Rodiče | Aleos a Neaira |
| Příbuzní | Lykourgos[1] (sourozenec) Eurypylos (syn Télefa), Kyparissos, Tarchon a Tyrrhenus (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mytologie
Aleos učinil svou dceru Auge kněžkou ve chrámu bohyně Athény v Tegea, aby bylo zachováno její panenství. Věštírna v Delfách mu totiž prorokovala, že oba jeho synové zahynou a to rukou syna jeho dcery Auge.
Aleos věřil, že o jeho dceru bude ve chrámu bohyně Athény dobře postaráno. Současně vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší svůj slib cudnosti. Když ale Heraklés, který tudy cestoval a byl v Athénském chrámu Aleosem pohostinně přijat, spatřil Augu jak u pramene chrámu pere své šaty, omámen vínem ji znásilnil.
Auge otěhotněla, dítě porodila tajně a ukryla je ve chrámu. Tím však vzbudila v bohyni Athéně nelibost a ta na město seslala hladomor a mor. Aleos špatný skutek své dcery objevil a odtáhl ji na agoru. Auge jej sice ujišťovala o své nevině, ale otec jí neuvěřil. Neměl však odvahu ji zabít a proto ji předal sousednímu králi Naupliovi, který ji měl utopit. Ten ji i s dítětem zavřel do truhly a ponechal na širém moři. Truhlu pak moře vyplavilo na břehu v Mýsii, kde ji nalezl král Teutras a vzal si Auge za ženu.
Podle jiného příběhu byla Auge Teutrem adoptována. V této verzi ságy se téměř stala manželkou svého vlastního syna Telefa. Ten byl odložen na hoře Parthenos (nebo se tam Auge teprve narodil), byl kojen laní a vychováván pastýři. Když se později ptal věštírny v Delfách, kdo byli jeho rodiče, byl poslán do Mysie. Tam on a jeho věrný společník Parthenopaios zabili Argonauta Idáse, nepřítele Teutra. Za to mu Teutras dal Auge za manželku. Auge, věrná Héraklovi, si však do manželského lože vzala meč a chtěla Telefa zabít. Aby tomu bohové zabránili, poslali velkého hada, který náhle ležel mezi nimi. Auge leknutím upustila meč a přiznala svůj záměr. Telefos ji proto sám chtěl zabít, Auge však na pomoc volala Herakla a Telefos poznal, že je to jeho matka. Byl Heraklovi velmi podobný. Padli si navzájem do náruče a vrátili se do své vlasti s požehnáním Teutra.
Rodokmen
| Zeus | Kallisto | ||||||||||
| Arkas (král Arkadii) | |||||||||||
| Azan | Elatos (král Kyllene) | Afejdas (král Tegei) | |||||||||
| Kajneus | Kyllen | Stymfalos | |||||||||
| Ajpytos | Ischys | Pereus | |||||||||
| Neajra | Aleos (král Tegei) | Steneboja
(królowa Tirynsu) | |||||||||
| Auge | Kefeus | Likurg | |||||||||
Auge v literatuře
Auge byla titulní postavou nezachované tragédie Euripida. Příběh znásilnění panny během noční hostiny opilým nápadníkem, který jí zanechal svůj prsten, později použil Menandros ve své komedii Epitrépontes (Sudiči).[4]
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
