Asyřané
křesťanská etnická skupina pocházející z Mezopotámie From Wikipedia, the free encyclopedia
křesťanská etnická skupina pocházející z Mezopotámie From Wikipedia, the free encyclopedia
Asyřané (syrsky ܐܫܘܪܝܐ) jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států. Sami Asyřané svoji zemi nazývají Beth Nahrain, což znamená „mezi řekami“.
| Asyřané Sūrāyē / Sūryāyē / Āṯūrāyē ܐܫܘܪܝܐ | |
|---|---|
 | |
| Populace | |
| 3,3 milionu[1] – 4,2 milionu (1994)[2] | |
 Irák | 500 000 – 800 000[3][4][5] |
 Sýrie | 877 000 – 1 200 000[6][7] |
 Švédsko | 100 000 – 120 000[8][9] |
 USA | 100 000 – 490 000[10] |
 Německo | 90 000[11] |
| Jazyk(y) | |
| novoaramejské jazyky, arabština, kurdština, perština, turečtina | |
| Náboženství | |
| Syrští křesťané | |
| Poznámky | |
Asyrské osobnosti: Aššurnasirpal II. • Abgar Ukkama • Efrém Syrský • Konstantin I.[zdroj?!] • Naum Faiq • Agha Putrus • Freydun Atturaya • Alphonse Mingana • Ammo Baba • Rosie Malek Yonan • Andre Agassi • Kennedy Bakircioglü Hymna: Roomrama | |
Asyřané jsou označováni také historickými názvy Chaldejci nebo Sýrijci (nezaměňovat se Syřany, obyvateli moderního státu Sýrie, což jsou převážně Arabové). Hovoří novoaramejskými jazyky, jejichž základem je starověká aramejština, jazyk Nového zákona – druhé části křesťanské Bible. Vyznáním jsou většinou křesťané, hlásí se k různým křesťanským denominacím, z nichž nejvýznamnější jsou Syrská pravoslavná církev, Chaldejská katolická církev, Asyrská církev Východu a Starověká církev Východu. Odhady populace se výrazně liší v závislosti na tom, zda se počítají všechny osoby s asyrskou krví nebo jen ti, kteří se ke své národnosti aktivně hlásí. Počet Asyřanů je podle oficiálních iráckých údajů 60 000, ale asyrští nacionalisté jej podle výsledků sčítání z roku 1957 odhadují na více než milion v samotném Iráku a další milion v okolních zemích (Sýrie, Írán) – přesnému zjištění brání obava Asyřanů z perzekuce. Početná je také asyrská diaspora, zejména v USA, Rusku, Německu a Švédsku (zde existuje fotbalový klub Assyriska Stockholm, tvořený převážně asyrskými přistěhovalci, který hraje druhou nejvyšší soutěž v zemi).
Po pádu Novoasyrské říše roku 612 př. n. l. upadli Asyřané do závislosti na okolních národech (Peršané, Římané). Křesťanství přijali už v 1. století našeho letopočtu. Jak v oblasti sílil islám, byli Asyřané nuceni změnit vyznání nebo emigrovat. K největším násilnostem došlo ve 20. století. Mnoho Asyřanů zahynulo pod tureckou nadvládou za první světové války, v rámci velkého vraždění křesťanských menšin zvaného sajfo (Asyrská genocida). Asyřané trpěli také v královském Iráku, kdy jich byly např. tisíce zabity v roce 1933 ve městě Semele a okolí. Tehdy byl také tehdejší katolikos patriarcha Asyrské církve Východu (zvaný „asyrský papež“) zbaven iráckého občanství a vypovězen ze země. V roce 1935 se usadil v USA a následně tam asyrští katolikové sídlili až do roku 2015 (poslední exilový patriarcha byl Mar Dinkha IV. (1935–2015); jeho nástupcem je Gewargis III., jenž se vrátil do Iráku a má sídlo v Irbílu v iráckém Kurdistánu). Další pogromy na Asyřany prováděl režim Saddáma Husajna, hlásící se k myšlenkám panarabismu. Po svržení diktátora v roce 2003 svitla Asyřanům naděje na sebeurčení, zároveň se ale v nastalém chaosu mnozí z nich stali terči muslimských fanatiků – Asyřané totiž většinou podporovali americkou invazi a byli proto označováni za zrádce Iráku – a tisíce lidí využily otevřených hranic k opuštění země.
Asyrští autonomisté operují výzkumy předního etnografa Luigiho Cavalli-Sforzy, který na základě analýzy DNA definoval Asyřany jako homogenní starobylé etnikum, výrazně odlišné od ostatních obyvatel Blízkého východu.[12]
V roce 1968 byla v exilu založena organizace Assyrian Universal Alliance, bojující za práva Asyřanů. V roce 1991 se stala zakládajícím členem Organizace nezastoupených států a národů. Jejím cílem není plná nezávislost, ale kulturní a etnická autonomie v rámci jednotného Iráku. Domácí Asyřany zastupuje Asyrské demokratické hnutí (Zawaa), které má šest poslanců v iráckém parlamentu. Bojuje hlavně za to, aby byl z ústavy vypuštěn článek definující Irák jako islámskou zemi.[13]
Asyrská vlajka je bílá, uprostřed je zlaté slunce a čtyřcípá bleděmodrá hvězda symbolizující nenásilný a trpělivý boj za svobodu. Od ní směřují do všech čtyř rohů modré, bílé a červené vlnovky představující hlavní řeky Asýrie: Eufrat, Tigris a Velký Záb. V horní čtvrtině vlajky je oranžově vyobrazen staroasyrský reliéf znázorňující boha Aššúra.
Asyřané mají také svoji hymnu. Je jí de facto píseň Roomrama, složená Nebuem Juelem Issabeyem a napsaná Yosipem Betem Yosipem, asyrským básníkem.
Fiktivní postavy – asyrského původu byl kapitán Yossarian, hlavní hrdina románu Josepha Hellera Hlava XXII, a také Theodore Badal, postava z povídky Williama Saroyana Sedmdesát tisíc Asyřanů.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
