Antonín Eltschkner
český římskokatolický kněz a esperantista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Antonín Eltschkner (4. června 1880 Polička[1] – 22. února 1961 Brno) byl český římskokatolický kněz a významný esperantista, probošt metropolitní kapituly u sv. Víta a pomocný biskup pražský. Na titulárního biskupa zefirského byl vysvěcen jako pražský světící biskup 19. března 1933. Od ledna 1931 do rezignace arcibiskupa Kordače v červenci 1931 byl generálním vikářem pražské arcidiecéze.
Jeho nejdůstojnější Excelence Mons. ThDr. PhDr. Antonín Eltschkner | |
---|---|
pomocný (světící) biskup pražský Titulární biskup zefirský generální vikář pražský | |
![]() Mons. Antonín Eltschkner | |
Církev | římskokatolická |
Jmenování | 10. února 1933 |
Předchůdce | Antonín Podlaha |
Nástupce | Bohumil Opatrný |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 19. března 1933 světitel Karel Kašpar 1. spolusvětitel Mořic Pícha 2. spolusvětitel Jan Remiger |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 4. ledna 1880 |
Místo narození | Polička Rakousko-Uhersko ![]() |
Datum úmrtí | 22. února 1961 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | Brno Československo ![]() |
Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1940 měl být jmenován biskupem českobudějovickým, ale německé okupační orgány to znemožnily a po válce z toho sešlo. Po poválečném jmenování Josefa Berana pražským arcibiskupem a Josefa Hloucha českobudějovickým biskupem zahořkl, neboť se cítil neprávem odstaven, a zejména vůči Beranovi se choval údajně velice nepřátelsky, což byl možná jeden z důvodů, že zůstal jediným katolickým biskupem, kterého komunisté na počátku 50. let nechali v českých zemích veřejně působit, zatímco ostatní internovali.[2] Za komunistického režimu se na jedné straně v menší míře podílel na tvorbě struktur skryté církve, na druhé straně složil komunisty předložený „slib věrnosti republice“ a spolupracoval s „Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultou“. V roce 1949 tajně vysvětil Kajetána Matouška pomocným biskupem pražským.