Antiochos IV. Epifanés
From Wikipedia, the free encyclopedia
Antiochos IV. Epifanés (z řeckého επιφανης, „zjevný, zřejmý, vznešený, slavný“[1]) byl jedním ze syrských králů řecké dynastie Seleukovců, jež po smrti Alexandra III. Velikého, zvaného též Makedonský, ovládla asijskou část jeho veleříše. Otcem Antiocha Epifana byl Antiochos III. a matkou Laodiké III. Proti předpokladům Antiochos Epifanés nastoupil na trůn v letech 175–164 př. n. l., a to po smrti svého staršího bratra Seleuka IV. Filopatóra, jenž byl zavražděn svým kancléřem Héliodórem [2]. Antiochos Epifanés započal s velmi pečlivou helenizací celé Seleukovské říše.
Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Antiochos IV. Epifanés | |
---|---|
Narození | 215 př. n. l. |
Úmrtí | 164 př. n. l. (ve věku 50–51 let) |
Potomci | Antiochos V. Eupatór, Laodika VI., Alexandros Balas a Laodiké |
Otec | Antiochos III. Megás |
Matka | Laodiké III. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít