Anténa Yagi, přesněji anténa Yagi-Uda, je směrová anténa sestávající z jednoho napájeného prvku (obvykle tvořeného složeným půlvlnným dipólem) a několika parazitních prvků (obvykle jeden reflektor a dva až několik desítek direktorů). Anténu vynalezli v roce 1926 inženýři Šintaró Uda a Hidecugu Jagi z Tóhokuské císařské univerzity v Japonsku. Přestože podíl Jagiho byl menší, anténa se obvykle označuje pouze jeho jménem, protože Jagi podal žádost o patentování v USA a navíc v odborných článcích představil vynález západnímu publiku.
Reflektor je o něco delší (obvykle přibližně o 5 %) než napájený dipól, naopak direktory jsou o něco kratší. Výsledná konstrukce dosahuje při správném návrhu značné směrovosti především v rovině prvků, což přináší zisk asi 6-14 dB (podle počtu prvků) ve srovnání s půlvlnným dipólem.
Anténa Yagi-Uda pracuje na bázi elektromagnetického působení mezi parazitními prvky a napájeným prvkem. Pro svou jednoduchou konstrukci jsou velmi oblíbené. Jsou však poměrně úzkopásmové, takže jsou vhodné pro různá komunikační pásma (včetně radioamatérských), ale již méně vhodné pro tradiční televizní a rozhlasová pásma. Radioamatéři používají antény Yagi pro pásma od krátkých vln, přes VHF po UHF. Širokopásmové antény používané pro pásma VHF a UHF zahrnují podobně vypadající logaritmicko-periodické antény, které mají napájené všechny prvky a při stejných rozměrech mají poněkud nižší zisk.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anténa Yagi na Wikimedia Commons
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
