Anglikánství
západokřesťanská náboženská tradice / From Wikipedia, the free encyclopedia
Anglikánství je západokřesťanská náboženská tradice, jež je vlastní anglikánské církvi vycházející z anglické reformace. Anglikánské společenství je uskupením církví, které uznávají anglikánskou církev za svou mateřskou církev, ač se s ní v mnohých teologických otázkách nemusí shodovat. Celkem tyto církve anglikánského společenství sdružují kolem 70 miliónů věřících na celém světě.
Anglikánství je považováno za součást protestantství, avšak malá část stoupenců tzv. anglo-katolicismu se za protestanty nepovažuje. Anglikánská církev jasně vyznává, že se „drží katolické pravdy“; slovo „katolický“ zde označuje všeobecnou církev. Katolické tradici pak jsou anglikánské církve blízké některými aspekty své liturgické tradice, zároveň se však anglikánská nauka vyvíjela v návaznosti na protestantskou reformaci. Večeře Páně je slavena týdně nebo měsíčně (podle církevní politiky daného společenství). Bez ohledu na církevní politiku se Večeře Páně vysluhuje vždy pod oběma způsoby přímo z kalicha. Anglikánství na rozdíl od katolicismu praktikuje tzv. otevřený stůl, což znamená, že přijímat může každý křesťan za předpokladu, že může přijímat i ve své mateřské církvi (např. nebyl mu uložen trest).
Podobně jako pravoslavné církve nebo římskokatolická církev anglikáni uznávají církevní autoritu prostřednictvím apoštolské posloupnosti. Za svého prvního biskupa sami anglikáni považují sv. Augustina z Canterbury ze 6. století, ačkoli se církev sama konstituovala teprve v 1. polovině 16. století v důsledku politiky anglického krále Jindřicha VIII.