Alta (Norsko)

Alta (severosámsky Álaheadju či Áltá, finsky Alattio či Alta) je město za severním polárním kruhem nacházející se v severním Norsku ve správní oblasti Finnmark. Žije tu přibližně 17 440 obyvatel (2004). Rozkládá se na ploše 3 845 km² a táhne se okolo Altafjordu. Město se v současnosti velmi rychle rozrůstá a stává se důležitým centrem v oblasti. Město je třetím nejsevernějším městem v Norsku. V jeho blízkosti se nachází také druhé nejsevernější norské město Hammerfest.

Alta
Pošta, hotel a obchodní dům v centru
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	69°56′25″ s. š., 23°18′38″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Norsko Norsko
Správní oblast	Finnmark
Alta Alta, Norsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3 845 km²
Počet obyvatel	17 440 (2004)
Hustota zalidnění	4,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.alta.kommune.no
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Alta pravděpodobně získala svůj název podle Altafjordu, na jehož březích leží. Do roku 1918 zněl oficiální název obce Alten.

Geografie a podnebí

Alta leží daleko za polárním kruhem; je to nejsevernější město světa nad 10 000 obyvatel. Navzdory tomu zde vládne výtečné podnebí díky oteplujícímu vlivu Golfského proudu a chráněné poloze Altafjordu, což umožňuje zemědělské využití údolí. Srážky jsou zde mnohem nižší (420 mm) než v Hammerfestu a obloha je často jasná, což z Alty dělá ideální místo pro pozorování severní polární záře.

Historie

Kamenné malby staré až 6 200 let

Oblast dnešní Alty byla osídlena již minimálně 4 200 let př. n. l., jak dokazují archeologické nálezy nástěnných maleb uchovaných na kamenech v jihozápadní části města, pocházející z let 4 200 – 500 př. n. l., které jsou dnes pod názvem Skalní rytiny v Altě zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO.

Město bylo za druhé světové války zcela vypáleno Němci a jeho obyvatele deportováni na jih země. Malá část jich neuposlechla rozkaz a zůstala v oblasti. Tito lidé donuceni okolnostmi přežívali ve vlastnoručně vykopaných dírách v zemi. Během války se poblíž Alty vyskytovala německá válečná loď Tirpitz, která využívala Altafjord jako bezpečný přístav. Během speciální operace byla loď poškozena a následně při pokusu o útěk potopena.

Městem protéká řeka Altaelva známá jako jedna z nejlepších lososových řek na světě. V roce 1979 se na řece začala stavět vodní elektrárna. Tato stavba vyvolala obavy místních obyvatel o zachování přítomnosti lososů v řece a stala se předmětem vleklého sporu za občanská práva Saámů. Následovaly dlouhé měsíce nenásilných protestů na jejichž konci byl založen parlament Saámů, který rozhoduje o jejich záležitostech. Elektrárna byla nakonec postavena, na přítomnost lososů v řece neměla žádný vliv.

V roce 1999 byla Alta povýšena na město.

Ekonomika

Socha dělníka v centru Alty

Největší význam pro ekonomiku Alty má obchod, lehký průmysl a služby. Zhruba 15 kilometrů na jih od města se nachází známý břidlicový lom.

Doprava

Alta je také dopravní centrum oblasti díky svému letišti, které jen v roce 2004 odbavilo přes 308 000 pasažérů. Nachází se zde také přístaviště a městem se táhne silnice E6, která protíná celé Norsko.

Slavní rodáci

• Egil Rasmussen (1903 – 1964) – norský spisovatel
• Klaus Pettersen – norský fotbalista
• Bjørn Wirkola – norský skokan na lyžích
• Terje Martenson Jensen

Partnerská města

• Apatity, Rusko

Odkazy

Související články

• Altafjord
• Altaelva

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alta na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Alta kommune
• Informace na stránkách UNESCO

Portály: Geografie | Norsko