Alžírsko
stát v Africe / From Wikipedia, the free encyclopedia
Alžírsko (arabsky الجزائر , berbersky ⴷⵣⴰⵢⴻⵔ), plným názvem Alžírská demokratická a lidová republika, je stát na severu Afriky a na pobřeží Středozemního moře. S rozlohou 2 381 741 km² je největší zemí v Africe a desátou největší na světě. V roce 2020 zde žilo podle oficiálního odhadu 44 700 000 obyvatel. Země je prezidentskou republikou se 58 provinciemi. Od roku 2019 je prezidentem Abdal Madžíd Tabbúni . Název státu je odvozen od jména hlavního (a největšího) města Alžír, což v arabštině znamená „ostrovy“.
Alžírská demokratická a lidová republika ⵟⴰⴳⴷⵓⴷⴰ ⵜⴰⵎⴻⴳⴷⴰⵢⵜ ⵜⴰⵖⴻⵔⴼⴰⵏⵜ ⵜⴰⵣⵣⴰⵢⵔⵉⵜ al-Džumhúríja al-džazá'iríja ad-dímukrátíja aš-ša'bíja الجمهورية الجزائرية الديمقراطية الشعبية | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Kassaman (Qassamman Bin Nazilat Il-Mahiqat) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Alžír (الجزائر, al-Džazá'ir) | ||
Rozloha | 2 381 741 km² (10. na světě) | ||
Nejvyšší bod | Tahat (3003 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 28° s. š., 1° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 44 616 625 (33. na světě, 2021) | ||
Hustota zalidnění | 14,2 ob. / km² (196. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,748 (střední) (100. na světě, 2007) | ||
Jazyk | arabština, berberština[1] (úřední), alžírská arabština, francouzština | ||
Náboženství | islám | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | poloprezidentská lidově demokratická republika | ||
Vznik | 19. března 1962 (nezávislost na Francii) | ||
Prezident | Abdal Madžíd Tabbouni | ||
Předseda vlády | Nadir Larbaoui | ||
Měna | alžírský dinár (DZD) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 14 717[2] USD (79. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 012 DZA DZ | ||
MPZ | DZ | ||
Telefonní předvolba | +213 | ||
Národní TLD | .dz | ||
multimediální obsah na Commons |
Země na severovýchodě sousedí s Tuniskem, na východě s Libyí, na jihovýchodě s Nigerem, na jihozápadě s Mali, Mauritánií a územím Západní Sahary a na západě s Marokem. Většina populace žije na úrodném severu, jih pokrývá poušť Sahara. I když etnický základ dvou klíčových etnik, Arabů a Berberů, je rozdílný, alžírské úřady rozlišují jen arabsko-berberskou národnost, která tak tvoří 99 procent populace. Oficiálními jazyky jsou arabština a berberština. V některých kontextech slouží jako administrativní a vzdělávací jazyk francouzština, což je dědictví francouzské koloniální nadvlády, jež trvala v letech 1830–1962. Okolo 99 % obyvatel vyznává islám.
Alžírská ekonomika je podle Mezinárodního měnového fondu 42. největší na světě, z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly (k 2020). To ji činí čtvrtou největší ekonomikou v Africe (po Egyptu, Nigérii a JAR). Může se opřít o 16. největší zásoby ropy na světě a druhé největší v Africe, stejně jako o deváté největší zásoby zemního plynu na světě. Sonatrach, národní ropná společnost, je největší africkou firmou.
Alžírsko má jednu z největších armád v Africe a největší rozpočet na obranu. Je členem Africké unie, Ligy arabských států, Organizace zemí vyvážejících ropu, OSN a Svazu arabského Maghrebu, jehož je zakládajícím členem.