Aktivní transport
pohyb molekul přes buněčné membrány z oblasti nižší koncentrace do oblasti vyšší koncentrace těchto molekul / From Wikipedia, the free encyclopedia
V buněčné biologii se aktivním transportem označuje pohyb molekul přes buněčné membrány z oblasti nižší koncentrace do oblasti vyšší koncentrace těchto molekul, tedy proti koncentračnímu gradientu. Aktivní transport proto vyžaduje spotřebu buněčné energie. Rozlišují se dva typy aktivního transportu: primární aktivní transport, který využívá energii v podobě ATP, a sekundární aktivní transport, který využívá elektrochemický protonový gradient. Příkladem aktivního transportu je např. vstřebávání glukosy v tenkém střevě nebo minerálů do kořenových vlásků rostlin.[1]