Adolf Lucemburský

Adolf I. Lucemburský (lucembursky Adolph Wilhelm Carl August Friedrich von Nassau), 24. červenec 1817 zámek Biebrich, Wiesbaden – 17. listopad 1905 zámek Hohenburg), byl lucemburský velkovévoda v letech 1890–1905 a poslední vládnoucí nasavský vévoda v letech 1839–1866. Byl prvním lucemburským velkovévodou z dynastie Nassau-Weilburg.

Adolf I.
velkovévoda lucemburský vévoda nasavský
velkovévoda Adolf Lucemburský
Doba vlády	1890–1905 (Lucembursko) 1839–1866 (Nasavsko)
Úplné jméno	Adolph Wilhelm Carl August Friedrich von Nassau von Luxemburg
Tituly	Královská výsost (od 1890) Výsost (od 1839)
Narození	24. červenec 1817 zámek Biebrich, Wiesbaden
Úmrtí	17. listopad 1905 zámek Hohenburg, Lucembursko
Předchůdce	Vilém III. (Lucembursko) Vilém Nasavský (Nasavsko)
Nástupce	Vilém IV. Lucemburský
Manželky	Alžběta Michajlovna Ruská Adelaida Marie Anhaltsko-Desavská
Potomci	Vilém IV. Lucemburský Hilda Nasavská
Dynastie	Nasavští (Nasavsko-Weilburská)
Otec	Vilém Nasavský
Matka	Luisa Sasko-Hildburghausenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina

Adolf byl synem předchozího nasavského vévody Viléma Nasavského a jeho ženy Luisy Sasko-Hildburghausenské.

Jeho nevlastní sestra Žofie Nasavská si v roce 1857 vzala za manžela švédského krále Oskara II.

Adolf se v roce 1844 oženil s ruskou velkokněžnou Alžbětou Michailovnou, ta však o rok později zemřela při porodu dcery, která nepřežila rovněž.

Vévoda Adolf se v roce 1851 podruhé oženil s Adelheidou Marií von Anhalt-Dessau, která mu porodila 5 dětí, z nichž pouze dvě, Vilém a Hilda, se dočkaly jeho nástupu na lucemburský trůn.

• 1. Vilém IV. Lucemburský (22. 4. 1852 – 25. 2. 1912), velkovévoda lucemburský a titulární vévoda nasavský od roku 1905 až do své smrti

  • ⚭ 1893 Marie Anna Portugalská (13. 7. 1861 Wertheim am Main – 31. 7. 1942 New York)

• 2. Fridrich Pavel Vilém Nasavský (28. 9. 1854 Wiesbaden – 23. 10. 1855 tamtéž)
• 3. Marie Nasavská (14. 11. 1857 Wiesbaden – 28. 12. 1857 tamtéž)
• 4. František Josef Vilém Nasavský (30. 1. 1859 Wiesbaden – 2. 4. 1875 Vídeň)
• 5. Hilda Nasavská (5. 11. 1864 Wiesbaden – 8. 2. 1952 Badenweiler)

  • ⚭ 1885 Fridrich II. Bádenský (9. 7. 1857 Karlsruhe – 8. 8. 1928 Badenweiler), velkovévoda bádenský v letech 1907–1918, hlava rodu Zähringů od roku 1907 až do své smrti

Adolfova neteř Emma Waldeck-Pyrmont se v roce 1879 provdala za jeho příbuzného, nizozemského krále Viléma III.

Vláda

v Nasavsku

Nasavské vévodství bylo vytvořeno v roce 1806. Při pádu ze schodů náhle zemřel 9. ledna 1816 vévoda Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský a Nasavské vévodství tak v roce 1816 zdědil jeho syn Vilém. Po Vilémově smrti v roce 1839 zdědil vévodství právě jeho nejstarší syn Adolf.

Vévoda Adolf však v roce 1866 během prusko-rakouské války podporoval Rakouského císařství, které bylo poraženo a Nasavsko jako jeho spojenec byl obsazeno a anektováno Pruskem. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se stalo součástí Pruska resp. pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tak přišel o faktickou vládu v Nasavsku (titul mu zůstal), kde vládl od počátků jeho rod Nasavských.

v Lucembursku

Vévoda Adolf ale nezůstal s prázdnou. Když v roce 1890 zemřel jeho strýc, nizozemský král a lucemburský velkovévoda Vilém III., nastoupila v Nizozemsku na trůn jeho jediná dcera Vilemína. Lucemburská ústava a rodinný pakt Nassavské dynastie však nepřipouštěl převzetí vlády v Lucembursku ženám, pokud žili další mužští členové rodu schopní vlády (podle salického práva, přesněji polosalického práva). Proto se v roce 1890, v rámci ústavy, dynastické dohody a také přičiněním vládnoucích kruhů (s vidinou obohacení), stal lucemburským vévodou Adolf. Velkovévoda Adolf vládl Lucembursku až do své smrti roku 1905. Jeho potomci vládnou Lucembursku dodnes.

Po jeho smrti 17. listopadu 1905 se stal velkovévodou lucemburským a titulárním vévodou nasavským jeho syn Vilém IV.

Vývod z předků

Karel August Nasavsko-Weilburský

Karel Kristián Nasavsko-Weilburský

Augusta Nasavsko-Idsteinská

Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský

Vilém IV. Oranžský

Karolína Oranžsko-Nasavská

Anna Hannoverská

Vilém Nasavský

Vilém Ludvík z Kirchbergu

Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu

Luisa Salm-Dhaun

Luisa Isabela z Kirchbergu

Jindřich XI. Reuss Greiz

Isabela Augusta Reussová z Greiz

Konradina Eleonora Reuss Köstritz

Adolf Lucemburský

Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský

Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský

Karolína z Erbach-Fürstenau

Fridrich Sasko-Altenburský

Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský

Ernestina Sasko-Výmarská

Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská

Luisa Sasko-Hildburghausenská

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Karel II. Meklenbursko-Střelický

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická

Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský

Frederika Hesensko-Darmstadtská

Marie Luisa Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská

Související články

• Lucemburské velkovévodství
• Nasavské vévodství
• Dějiny Lucemburska
• Dynastie Nasavských
  • Dynastie Nasavsko-Weilburská
• Následnictví lucemburského trůnu
• Nassauská stezka

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Adolf (osoby) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Lucemburský na Wikimedia Commons
• (anglicky) Dynastie Nasavských, lucemburští velkovévodové – gothajský almanach (online)

Předchůdce: Vilém III. Lucemburský

Lucemburský velkovévoda 1890–1905

Nástupce: Vilém IV. Lucemburský

Předchůdce: Vilém Nasavský

Nasavský vévoda 1839–1866

Nástupce: -