8. sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny
From Wikipedia, the free encyclopedia
8. sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo kung-čchan-tang ti-pa-ťie čung-jang šu-ťi-čchu, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìbājiè Zhōngyāng Shūjichù, znaky 中国共产党第八届中央书记处) bylo v letech 1956–1969 skupinou necelé desítky členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která byla částí širšího vedení Komunistické strany Číny.
Osmý sekretariát byl zvolen 28. září 1956 na prvním zasedání 8. ústředního výboru zvoleného na závěr VIII. sjezdu KS Číny. Měl 10 členů: Teng Siao-pching, který s titulem generálního tajemníka sekretariátu stál v jeho čele, šest tajemníků sekretariátu – Pcheng Čen, Wang Ťia-siang, Tchan Čen-lin, Tchan Čeng, Chuang Kche-čcheng a Li Süe-feng a tři kandidáti sekretariátu – Liou Lan-tchao, Jang Šang-kchun a Chu Čchiao-mu.
Sekretariát ústředního výboru byl zřízen VIII. sjezdem KS Číny v rámci celkové reformy vedení strany, v reorganizovaném vedení stálý výbor politbyra sestávající z předsedy a místopředsedů ÚV a generálního tajemníka sekretariátu držel ve svých rukách celkové řízení strany (a země), politbyro potvrzovalo a schvalovalo významné politické iniciativy úzkého vedení a sekretariát měl na starosti každodenní řízení strany a státu jménem vedení strany: koordinoval a kontroloval realizaci politiky politbyra a stálého výboru.
Zatímco členové stálého výboru politbyra, resp. politbyra stáli v čele stranických a státních orgánů, v sekretariátu pracovali spíše jejich zástupci a pomocníci, kteří drželi v rukách každodenní chod svěřených rezortů. Tak například místopředseda ÚV Čou En-laj jako premiér a ministr zahraničí vedl vládu, resp. zahraničněpolitický resort, zatímco v sekretariátu ministerstvo zahraničí reprezentoval náměstek ministra Wang Ťia-siang; analogicky Pcheng Te-chuaj a pak Lin Piao vedli ministerstvo obrany, zatímco v sekretariátu armádu představovali Chuang Kche-čcheng (náměstek ministra obrany) a Tchan Čeng (tajemník kontrolní a disciplinární komise ústřední vojenské komise) a po nich Luo Žuej-čching (náčelník generálního štábu). Li Süe-feng (vedoucí oddělení ÚV) a místopředsedové vlády Tchan Čen-lin, Li Sien-nien a Li Fu-čchun zodpovídali po řadě za průmysl, zemědělství, finance a plánování; z kandidátů sekretariátu Liou Lan-tchao pracoval ve stranické ústřední kontrolní komisi, Jang Šang-kchun vedl stranický aparát obsluhující vedení strany a zajišťující jeho komunikaci s regiony, Chu Čchiao-mu se věnoval ideologii a propagandě.
V průběhu funkčního období sekretariátu proběhlo několik změn jeho složení. Nejdříve v květnu 1958 byli zvoleni tajemníky sekretariátu Li Fu-čchun a Li Sien-nien. V září 1962 byli ze sekretariátu odvoláni Chuang Kche-čcheng (fakticky přestal pracoval v sekretariátu roku 1959 v souvislosti s odvoláním Pcheng Te-chuaje z vedení strany a ministerstva obrany) a Tchan Čeng a tajemníky se stali Lu Ting-i, Kchang Šeng a Luo Žuej-čching. K dalším změnám došlo důsledku tlaku stoupenců kulturní revoluce, v květnu–srpnu 1966 přišli o politické funkce Pcheng Čen, Lu Ting-i, Luo Žuej-čching a Jang Šang-kchun a v srpnu 1966 došlo na 11. zasedání ústředního výboru k radikální obměně stranického vedení včetně sekretariátu, do kterého přišli Sie Fu-č’ a Liou Ning-i. I poté radikálové útočili na řadu členů vedení strany, začátkem roku 1967 tak byli z politiky vyřazeni Teng Siao-pching a Tchao Ču, později i Tchan Čen-lin a Liou Ning-i, také Liou Lan-tchao. S tím jak se během let 1966/1967 pod tlakem stoupenců kulturní revoluce rozpadl stranický aparát, sekretariát fakticky ukončil činnost a na IX. sjezdu strany v dubnu 1969 byl i formálně zrušen.