8. politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny
From Wikipedia, the free encyclopedia
8. politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Kung-čchan-tang ti-pa-ťie Čung-jang Čeng-č’-ťü, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìbājiè Zhōngyāng Zhèngzhìjú, znaky 中国共产党第八届中央政治局) bylo v letech 1956–1969 skupinou cca dvou desítek členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která tvořila užší vedení Komunistické strany Číny. Šest, později až jedenáct, nejvýznamnějších členů politbyra tvořilo nejužší vedení, takzvaný stálý výbor politbyra.
Osmé politbyro bylo zvoleno 28. září 1956 na prvním zasedání 8. ústředního výboru zvoleného na závěr VIII. sjezdu KS Číny. Mělo 17 členů: šest členů stálého výboru – Mao Ce-tung (předseda ÚV), Liou Šao-čchi, Čou En-laj, Ču Te, Čchen Jün (všichni čtyři místopředsedové ÚV) a Teng Siao-pching (generální tajemník sekretariátu); jedenáct dalších členů – Lin Piao, Lin Po-čchü, Tung Pi-wu, Pcheng Čen, Luo Žung-chuan, Čchen I, Li Fu-čchun, Pcheng Te-chuaj, Liou Po-čcheng, Che Lung a Li Sien-nien; a šest kandidátů – Ulanfu, Čang Wen-tchien, Lu Ting-i, Čchen Po-ta, Kchang Šeng a Po I-po.
V průběhu funkčního období politbyra proběhlo několik změn jeho složení, roku 1966 i velmi výrazných. Nejdříve v květnu 1958 byli Kche Čching-š’, Li Ťing-čchüan a Tchan Čen-lin zvoleni členy politbyra a Lin Piao se stal místopředsedou ÚV a členem stálého výboru politbyra; v srpnu 1959 byli odvoláni Pcheng Te-chuaj a Čang Wen-tchien; v květnu 1960 zemřel Lin Po-čchü, v prosinci 1963 Luo Žung-chuan a v dubnu 1965 Kche Čching-š’. Po delším období stability v důsledku tlaku stoupenců kulturní revoluce v květnu 1966 přišli o politické funkce Pcheng Čen a Lu Ting-i a v srpnu 1966 došlo na 11. zasedání ústředního výboru k radikální obměně politbyra. Po srpnu 1966 se skládalo z jedenáctičlenného stálého výboru – Mao Ce-tung (předseda ÚV), Lin Piao (místopředseda ÚV), Čou En-laj, Tchao Ču, Čchen Po-ta, Teng Siao-pching, Kchang Šeng, Liou Šao-čchi, Ču Te, Li Fu-čchun a Čchen Jün a deseti dalších členů – Tung Pi-wu, Čchen I, Liou Po-čcheng, Che Lung, Li Sien-nien, Li Ťing-čchüan, Tchan Čen-lin, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen a Jie Ťien-jing, plus pěti kandidátů – Ulanfu, Po I-po, Li Süe-feng, Sung Žen-čchiung a Sie Fu-č’.
I poté radikálové útočili na řadu členů politbyra, ještě roku 1966 tak byl z politiky vyřazen Ulanfu, v lednu 1967 i Liou Šao-čchi (v říjnu 1968 vyloučený ze strany), Teng Siao-pching, Che Lung, Li Ťing-čchüan a Po I-po, v srpnu 1967 Tchan Čen-lin.