![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Kanadehon-Chushingura-Stage-3-Utagawa-Kuniteru.png/640px-Kanadehon-Chushingura-Stage-3-Utagawa-Kuniteru.png&w=640&q=50)
Pomsta 47 róninů
From Wikipedia, the free encyclopedia
Pomsta 47 róninů (japonsky 四十七士, Šidžúšičiši),[1] známá rovněž jako incident Akó (赤穂事件, Akó džiken) nebo vendeta Akó, je historická událost, jež se odehrála v 18. století v Japonsku a která se stala japonskou národní legendou.[2] Tehdy pomstila skupina róninů neboli samurajů bez pána smrt svého feudálního vládce. Jedná se o jeden ze tří hlavních incidentů krevní msty (adauči) v Japonsku (spolu s pomstou bratrů Sogových a pomstou ve městě Iga).[3]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Kanadehon-Chushingura-Stage-3-Utagawa-Kuniteru.png/640px-Kanadehon-Chushingura-Stage-3-Utagawa-Kuniteru.png)
Legenda vypráví o skupině samurajů, kteří zůstali bez vůdce, poté co byl jejich daimjó neboli feudální pán Naganori Asano nucen provést rituální sebevraždu seppuku za napadení mocného dvorního úředníka Jošinaky Kiry. Po ročním čekání a plánování akce pomstili róninové čest svého pána zabitím Kiry. Poté byli nuceni sami vykonat seppuku za zločin vraždy. Tato událost se v japonské kultuře stala symbolem loajality, oběti, vytrvalosti a cti, jež by lidé měli projevovat ve svém každodenním životě. Její popularita rychle rostla zejména během období Meidži, kdy Japonsko prošlo rychlou modernizací a legenda se stala námětem pojednání o národním dědictví a identitě.
Tento příběh je v Japonsku dodnes oblíbený a každý rok se 14. prosince koná v chrámu Sengakudži v Tokiu, kde jsou pohřbeni Naganori Asano a jeho 47 věrných róninů, slavnost na připomínku oné události.