![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Zywioly03.png/640px-Zywioly03.png&w=640&q=50)
Živel
koncept klasické filozofie / From Wikipedia, the free encyclopedia
Živel (od „živý“, v jiných jazycích často „element“, prvek, základní složka) znamená nezkrotnou, neovladatelnou a často ničivou přírodní sílu. Starověká filosofie i věda a později alchymie a esoterika chápala čtyři živly (oheň, vzduch, voda, země) jako základní složky světa a snažila se jimi vyložit nejen přírodní jevy, ale také vnitřní složení člověka (Hippokratés, Galénos).[1] Platón myšlenku čtyř živlů rozvinul tvrzením, že organismy (především živočichové) jsou tvořeny čtyřmi živly a přidal živel pátý.[2]
V myšlení Dálného východu ke čtyřem živlům přistupuje pátý, v buddhismu „duch“ nebo v Japonsku „prázdno“, v čínské tradici Wu Xing (pěti fází) „kov“ a místo vzduchu je zde „dřevo“.[zdroj?]
V moderní češtině je slovo živel používáno spíše pro ničivý přírodní jev či pro skupinu lidské společnosti a pro další příbuzné významy.[3] Slovo „živel“ se také používá v přeneseném významu (metaforicky, metonymicky). Nejčastěji na lidi jako velmi aktivní, nezkrotné a nekontrolovatelné. Např. velmi akční člověk nebo nezkrotné dítě.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Zywioly03.png/320px-Zywioly03.png)