Šuša
město v Ázerbájdžánu, v oblasti Náhorní Karabach na Kavkaze / From Wikipedia, the free encyclopedia
Šuša (ázerbájdžánsky Şuşa, arménsky Շուշի Šuši, rusky Шуша) je město v Ázerbájdžánu, v oblasti Náhorní Karabach na Kavkaze. Město má přezdívku Perla Karabachu, případně karabašský Jeruzalém.
Šuša Şuşa | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 39°45′37″ s. š., 46°45′1″ v. d. |
Nadmořská výška | 1 420 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+04:00 |
Stát | Ázerbájdžán Ázerbájdžán |
Rajón | Šušský |
Šuša | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,5 km² |
Počet obyvatel | 4 446 (2015) |
Hustota zalidnění | 808,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Bayram Safarov (od 2009) |
Vznik | 1752 |
Oficiální web | www |
Označení vozidel | 58 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podle většiny zdrojů byla Šuša založena roku 1752 chánem Panahem Alim, zakladatelem Karabašského chanátu. Podle arménských zdrojů v těchto místech již v raném středověku stála arménská osada a pevnost. Od poloviny 18. století do roku 1822 byla Šuša sídelním městem Karabašského chanátu, po ruské expanzi na Kavkaz, kdy bylo území chanátu začleněno do Ruského impéria a chanát jako takový zrušen, byla Šuša hlavním městem provincie Karabach (1822–1840) a poté okresním městem Jelizavetpolské gubernie (1840–1923).
Na přelomu 19. a 20. století měla Šuša kolem 25 000 obyvatel a byla jedním z největších a nejvýznamnějších měst a kulturních center v Zakavkazsku. Během 20. a 21. století se však město stalo opakovaně místem těžkých střetů mezi arménskou a muslimskou/ázerbájdžánskou populací. Město se stalo dějištěm opakovaných pogromů, jak Arménů vůči Ázerbájdžáncům, tak Ázerbájdžánců vůči Arménům, i místem těžkých bojů během válek v Karabachu (1988–1994 a 2020). Střídavě byli z města vyháněni Arméni i Ázerbájdžánci, podle toho, kdo zrovna město kontroloval, takže populace silně fluktuovala. Rozsáhlé části města byly zničeny. Význam Šuše poklesl a na místě administrativního centra Karabachu jí vystřídal Stěpanakert.
Po druhé válce v Náhorním Karabachu (2020) je Šuša pod kontrolou Ázerbájdžánu, pod který administrativně spadá již od dob rozpadu Sovětského svazu (ovšem mezi lety 1992 a 2020 byla de facto pod kontrolou neuznané Republiky Arcach).
V Šuše se nalézají jak arménské, tak ázerbájdžánské kulturní památky. Šuša je spojena s hudebními tradicemi ázerbájdžánského lidu. Město je domovem jedné z předních škol mugamu, tradičního ázerbájdžánského žánru vokálního a instrumentálního umění. Východoarménská verze čtyř evangelií (Bible svatá) byla dokončena v roce 1830 právě v Šuše a teprve poté byla vydána v Moskvě. Šuša se také proslavila zdejšími ručně tkanými koberci.
Staré arménské přísloví říká, že kdo ovládá Šušu, ovládá celý Náhorní Karabach.[1]