Španělská chřipka
pandemie chřipky / From Wikipedia, the free encyclopedia
Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala přibližně 2 roky, a to v letech 1918–1920. Způsobil ji virus chřipky A subtyp H1N1.[2] Úmrtnost pandemie je odhadována na 1 až 5 % celkové populace,[1] počet obětí se udává mezi 17[3] a 50, možná až 100 miliony,[4] odpovídající 3 % až 10 % (možná až 20 %) z nakažených lidí (tzv. smrtnost). Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva.
Španělská chřipka | |
---|---|
Období | leden 1918 – prosinec 1920 |
Geografie | |
Země původu | Spojené státy americké a Francie |
Následky | |
Nakažení | 500 000 000 |
Úmrtí | 50 000 000 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Španělskou chřipkou nebylo nejvíce zasažené Španělsko, ani nebylo státem původu této nemoci. Epidemie se stala známá jako španělská chřipka, jelikož ostatní státy nacházející se ve válečném stavu zmínky o nemoci cenzurovaly, zatímco neutrální Španělsko k tomu nemělo důvod a o chorobě rozsáhle informovalo. Vypadalo to pak, že Španělsko je mnohem více zasaženo. Virus zřejmě začal napadat lidi už koncem roku 1917, kdy se v Číně objevily první případy nemoci,[5] avšak epidemie jako taková vypukla v březnu 1918 v americkém vojenském výcvikovém táboře Camp Funston v Kansasu a odtud se rychle rozšířila především na fronty a do míst koncentrace vojáků, kteří ji přenášeli dále. Tato první vlna byla relativně málo smrtící. Nejničivější byla druhá vlna, která proběhla na podzim a začátkem zimy 1918 a zasáhla větší část světa. Třetí vlna začala v lednu 1919 v Austrálii a na jaře se rozšířila do dalších zemí především v Americe a Evropě. Poslední lokálně více omezená čtvrtá vlna dozněla v dubnu 1920. Virus následně zmutoval a stal se podstatně méně smrtícím.
Při většině chřipkových epidemií umírají více mladí a staří lidé, ale tato pandemie měla neobvykle vysokou úmrtnost mezi mladými dospělými ve věku 20 až 40 let. Vědci pro to nabízejí několik vysvětlení – šest let trvající klimatická odchylka ovlivnila migraci přenašečů onemocnění a zvýšila pravděpodobnost jejich šíření přes vodní plochy.[6] Virus byl obzvláště smrtící, protože vyvolal cytokinovou bouři, která ničila silnější imunitní systém mladých lidí, přestože virová infekce zřejmě nebyla o nic agresivnější než předchozí chřipkové kmeny.[7][8] Podvýživa, přeplněné nemocnice a špatná hygiena, umocněné válkou, umožnily vznik bakteriální superinfekce, která většinu obětí zabila po charakteristicky dlouhé době na smrtelné posteli.[9][10] Není ale důkaz o tom, že ti dospělí ve věku 20 až 40 let byli v době infekce zdraví.[11]
Španělská chřipka z roku 1918 byla první ze tří chřipkových pandemií způsobených virem chřipky A H1N1, poslední byla pandemie prasečí chřipky v roce 2009[12] a ruská chřipka z roku 1977 byla rovněž způsobena tímto virem.[13]