Řecká občanská válka byl vojenský konflikt, který se odehrál v letech 1946–1949 v Řecku. Na jedné straně konfliktu stála konzervativní část řecké společnosti a vojenské složky řecké vlády, nejdřív podporované Británií a poté USA. Druhá, tzv. revoluční část, byla vedena řeckou komunistickou stranou podporovanou komunistickými režimy v sousední Albánii, Jugoslávii a Bulharsku.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Zavřít
Konec války uspíšily vzájemné spory mezi Stalinem a Titem v létě 1948. Jugoslávie, která aktivně podporovala řecké komunisty a přijímala válečné uprchlíky z Řecka, se obávala nyní přímé intervence SSSR a ve své zahraniční politice se otevřela více západním mocnostem. Řečtí komunisté však zůstali věrní Stalinovi a de facto se stali pro Jugoslávce protivníky. V červnu 1949 proto jugoslávské bezpečnostní složky uzavřely hranici s Řeckem. Řečtí komunisté byli tímto značně demoralizováni; podpora z území Albánie totiž byla podstatně menší. Po válce muselo z politických důvodů opustit vlast na 100 000 Řeků, na 12 000 uprchlíků našlo svůj nový domov v Československu.