Čou En-laj
premiér ČLR a jeden z nejvěrnějších společníků Mao Ce-tunga (1898–1976) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čou En-laj (čínsky 周恩來, pinyin Zhōu Ēnlái, 5. března 1898, Chuaj-jin, Čínské císařství – 8. ledna 1976, Peking, ČLR) byl čínský politik, diplomat. Byl prvním premiérem Čínské lidové republiky (1949-1976). Sloužil pod předsedou Mao Ce-tungem a pomohl komunistické skupině upevnit moc. Poté pomohl také s posílením kontroly nad Čínou a s rozvinutím čínské ekonomie. Zůstal i po reorganizaci vládních orgánů v roce 1954 jako předseda vlády až do své smrti. Byl také ministrem zahraničních věcí (1949–1958) a místopředsedou KS Číny (1956–1969).[2] Když se Maovo zdraví začalo zhoršovat v letech 1971 a 1972, a po smrti Lin Piaa, byl Čou zvolen 10. únorovým ústředním výborem v roce 1973 na uvolněné místo prvního místopředsedy komunistické strany, a byl tak označen jako Maův nástupce (brzy ale zemřel).
Čou En-laj (周恩來) | |
---|---|
Čou En-laj v roce 1946 | |
Narození | 5. března 1898 Chuaj-an |
Úmrtí | 8. ledna 1976 (ve věku 77 let) Peking |
Příčina úmrtí | rakovina močového měchýře |
Národnost | Chanové |
Alma mater | Univerzita Meidži Univerzita Waseda Nankai University |
Povolání | ministr, ministr zahraničí a politik |
Zaměstnavatel | Čína |
Ocenění | Deshikottam (1957) stratég Čínské lidové osvobozenecké armády medaile Rudé hvězdy I. třídy velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska |
Politická strana | Komunistická strana Číny (od 1921) Kuomintang (1923–1927) |
Nábož. vyznání | bez vyznání |
Choť | Teng Jing-čchao (1925–1976)[1] |
Příbuzní | Zhou Enshou (sourozenec) Sun Weishi (adoptované dítě) Li Pcheng (adoptované dítě) |
Funkce | člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1931–1945) ministr zahraničí Čínské lidové republiky (1949–1958) poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců (1954–1976) předseda Státní rady Čínské lidové republiky (1954–1976) předseda všečínského výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1954–1976) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Citát | |
Diplomacie je pokračováním války jinými prostředky. | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čou během kulturní revoluce přežil čistky nejvyšších představitelů. Zatímco Mao většinu svých pozdějších let věnoval politickému boji a ideologické práci, Čou byl jednou z hlavních hybných sil státních záležitostí po většinu trvání kulturní revoluce. Jeho pokusy o zmírnění poškození Rudých gard, a jeho úsilí chránit ostatní před jejich hněvem, ho učinily populárním a váženým v pozdějších fázích kulturní revoluce.