Čerkasy
sídlo v Čerkaské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Čerkasy (ukrajinsky Черкаси, rusky Черкассы / Čerkassy) jsou město na střední Ukrajině, zhruba 200 km od Kyjeva. Leží na pravém břehu středního toku Dněpru. Čerkasy jsou administrativním, kulturním a ekonomickým centrem Čerkaské oblasti. Ve městě žije přibližně 270 tisíc obyvatel, převážně Ukrajinců.
| Čerkasy Черкаси | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°26′40″ s. š., 32°3′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 94 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Čerkaská |
| Rajón | Čerkaský |
| Administrativní dělení | 2 městské rajóny: Prydniprovskyj, Sosnivskyj |
  Čerkasy | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 69,08 km² |
| Počet obyvatel | 269 836 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 906,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci, Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Anatolij Vasylovyč Bondarenko (od 2015) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380-472 |
| PSČ | 18000 |
| Označení vozidel | CA a IА / 24 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městečko bylo založeno ve 13. století na území Kyjevské Rusi. Od 14. století se nacházelo v hranicích Litevského velkoknížectví,[1] v roce 1569 se stalo také častí Polského království. V 17. století městečko přežilo hodně kozáckých povstání a válek a roku 1679 po přesídleni části obyvatel na levý břeh město zůstalo skoro zničené. V roce 1791 Čerkasy obdržely magdeburské právo. Po druhém dělení Polska v roce 1793 se město stalo součástí Kyjevské gubernie Ruského impéria.
Počet obyvatel v roce 1883 byl 15,7 tisíc a v roce 1897 už 26,6 tisíc. Po revoluci roku 1917 a občanské válce se město stalo částí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Od roku 1954 je město centrem Čerkaské oblasti. Od tohoto okamžiku až po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 probíhal největší rozvoj města a byly postaveny nejdůležitější průmyslové podniky města, například chemický závod AZOT. Vznikla tři nová velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na téměř 300 tisíc.
Kvůli druhé světové válce a zatopení větší části pobřeží Dněpru se stará část města nedochovala. Známými zdejšími památkami jsou například Vrchol Slávy s pomníkem „Rodina-Mat“, chrám svatého Michala a také jediný buddhistický chrám na Ukrajině.
Ve městě se nachází železniční stanice, říční přístav, malé letiště a dvě autobusová nádraží. Součástí cesty přes řeku je nejdelší most na Ukrajině, který spolu s několika přehradami tvoří přejezd přes Dněpr dlouhý přibližně 12 km.[zdroj?]
- Mojsej Urickij (1873–1918), politik
- Georgij Pjatakov (1890–1937), politik
- Artem Dovbyk (* 1997), fotbalista
- Ilja Kovtun (* 2003), sportovní gymnasta, stříbrný medailista na LOH 2024
Budova někdejšího hotelu Slovjanskyj, nyní banka
Svatební palác z let 1907–1912
!.JPG)
Aktau, Kazachstán
Bydhošť, Polsko
Perm, Rusko
Petach Tikva, Izrael
Santa Rosa, USA
Sumqayit, Ázerbájdžán
Tiraspol, Moldavsko
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
