Долни Кална

Долни Кална (чех. Dolní Kalná) — Чехин Кралове Градец мехкан Трутнов (кӀошт), Врхлаби^[4] кӀоштара эвла^[5].

Эвла
Долни Кална
чех. Dolní Kalná
Байракх ХӀост
50°32′20″ къ. ш. 15°38′21″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх	Чехи
Куьйгалхо	Tomáš Navrátil
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор	1369[1]
Майда	9,701167 км²[2]
Центран локхалла	377 метр
Сахьтан аса	UTC+3
Бахархой
Бахархой	▲693 стаг (2024 шеран 1 январь)[3]
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс	543 74[4], 543 71[4]
Автомобилан код	TU
dolnikalna.cz
Картин тӀехь

Географи

Майда — 9,701167 км²^[6]. ХӀордан сизал локхалла 377 метр.

Дозанашца йу Чиста Горек, Клаштерска Лгота, Горни Кална, Гостинне, Кунчице над Лабем, Горни Олешнице.

Климат

Кхузахь климат барамехь континентан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шаран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)^[7][8].

Истори

Хьалха йукъайогӀуш йара Богеми цӀе йолу историн регионан^[9][10].

Демографи

Бахархойн динамика:

Бахархойн статистика 1869 — 2024 Шо Бахархой 1869 1111 [11] 1880 1152 [11] 1890 1202 [11] 1900 1321 [11] 1910 1307 [11] 1921 1137 [11] 1930 1161 [11] 1950 811 [11] 1961 818 [11] 1970 793 [11] 1980 684 [11] 1991 589 [11] 2001 624 [11] 2014 682 [12] 2016 680 [13] 2017 689 [14] 2018 682 [15] 2019 692 [16] 2020 693 [17] 2021 687 [18] 2022 671 [19] 2023 679 [20] 2024 693 [3]

Билгалдахарш

1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. Škrabal — ČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
2. Malý lexikon obcí České republiky – 2017 — (untranslated), 2017.
3. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2024.
4. Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
5. Změny oproti minulé vezi ÚIR Архивйина 2022-10-22 — Wayback Machine: „Vznikají 2 nové obce s účinností od 1.1.2013: Krhová, okr. 7203 Vsetín, kód 500062, Poličná, okr. 7203 Vsetín, kód 500071, obě vyčleněny z obce 545058 Valašské Meziříčí. [...] Česká republika má od 1.1.2013 celkem 6253 obcí (včetně pěti vojenských újezdů).“ Dostupné též v souboru(ТӀе цакхочу хьажорг)
6. Czech Statistical Office Malý lexikon obcí České republiky – 2017 — Czech Statistical Office, 2017.

   https://wikidata.org/wiki/Track:Q3504917https://wikidata.org/wiki/Track:Q56284482
7. Климатические данные по Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
8. Актуальные данные по погоде в Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
9. Пичета В. И. История Чехии. — М.: ОГИЗ, Государственное издательство политической литературы, 1947. — 260 с.
10. Лаптева Л. П. История Чехии периода феодализма (V — середина XVII в.): Учебное пособие / Рецензенты: к.и.н. Е. С. Макова, к.и.н. А. В. Рандин; Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова. Исторический факультет. — М.: Изд-во Моск. ун-та, 1993. — 160 с. — 500 экз. — ISBN 5-211-03158-X..
11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.) — ČSÚ, 2015.
12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.) — Praha: 2014.
13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.) — Praha: 2016.
14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.) — Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
15. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
16. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
17. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2020.
18. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2021.
19. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2022.
20. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.) — Praha: ČSÚ, 2023.

Литература

• Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
• Гильфердинг А. Ф. Очерк истории Чехии // Собрание сочинений А. Гильфердинга. — СПб.: Печатня В. Головина, 1868. — Т. 1. — С. 343—412.