Мыш’я́к, таксама аршэ́нiк (лац.: Arsenicum) As — хімічны элемент V групы перыядычнай сістэмы; атамны нумар 33.

Хуткія факты Мыш’як, Маса ...
Мыш’як
Thumb
Маса 74,921595 ± 0 атамная адзінка масы[1]
Названа ад залаты колер, orpiment[d] і virility[d]
Небяспека inorganic arsenic compound exposure[d] і arsenic poisoning[d]
Матэрыял рэальгар, Арсенапірыт, arsenide mineral[d] і arsenate mineral[d]
Першаадкрывальнік Альберт Вялікі
Дата адкрыцця XIII стагоддзе
Сімвал элемента As[2]
Хімічная формула As[3]
Canonical SMILES [As][3]
Атамны лік 33[4]
Электраадмоўнасць 2,18
Іонны радыус 0,58 Ангстрэм[5], 0,34 Ангстрэм[5] і 0,46 Ангстрэм[5]
Ступень акіслення −3, 1, 2, 3 і 4
Шчыльнасць 5,73 ± 0,01 gram per cubic centimetre
Тэмпература плаўлення 1 135 ± 1 ℉
Sublimation temperature 1 135 ± 1 ℉
Vapor pressure 0 ± 1 мм рт.сл.
Крышталічная сістэма trigonal crystal system[d]
NIOSH Pocket Guide ID 0038
Time-weighted average exposure limit 0,2 ± 0,1 mg/m³[6], 0,05 ± 0,01 mg/m³[6], 0,1 ± 0,1 mg/m³[6], 0,01 ± 0,01 mg/m³[6], 0,02 ± 0,01 mg/m³[6], 0,5 ± 0,1 mg/m³[6] і 0,01 ± 0,01 mg/m³
Ceiling exposure limit 0,002 ± 0,001 mg/m³
Immediately dangerous to life or health 5 ± 1 mg/m³
Minimal lethal dose 10 ± 1 mg/kg[7], 300 ± 1 mg/kg[7], 300 ± 1 mg/kg[7], 100 ± 1 mg/m³[8], 200 ± 1 mg/m³[8] і 338 ± 1 parts per million[8]
Median lethal dose (LD50) 46,2 ± 0,1 mg/kg[7], 1 000 ± 1 mg/kg[7], 13,39 ± 0,01 mg/kg[7], 144 ± 1 mg/kg[7], 145 ± 1 mg/kg[7], 763 ± 1 mg/kg[7], 0,285 ± 0,001 g/dm³[7], 20 ± 1 mg/kg[8], 794 ± 1 mg/kg[8], 50 ± 1 mg/kg[8], 38 ± 1 mg/kg[8] і 75 ± 1 mg/kg[8]
Ёсць у таксона B. striatissimum[d][9] і Lucensosergia lucens[d][10]
Medical condition treated acute promyelocytic leukemia[d][11]
Лагатып Вікісховішча Медыяфайлы на Вікісховішчы
Закрыць

Прыродныя крыніцы

Для прамысловага атрымання мыш’яку вельмі важныя поліметалічныя руды, у якіх ён сустракаецца разам з золатам, серабром, меддзю, кобальтам і інш. металамі.

Прымяненне

Дабаўка да сплаваў (з меддзю, свінцом і інш.).

Інсектыцыды, лекавыя прэпараты.

Гл. таксама

Зноскі

  1. Meija J., Prohaska T., Coplen T. B. et al. Atomic weights of the elements 2005 (IUPAC Technical Report) // Pure and Applied ChemistryIUPAC, 2016. — Vol. 88, Iss. 3. — ISSN 0033-4545; 1365-3075; 0074-3925doi:10.1515/PAC-2015-0305 Праверана 19 кастрычніка 2020.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q2425378'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q33438'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q28653639'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q55593869'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q45730822'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q15699424'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q116478786'></a>
  2. Wieser M. E., Coplen T. B., Wieser M. Atomic weights of the elements 2009 (IUPAC Technical Report) // Pure and Applied ChemistryIUPAC, 2010. — Vol. 83, Iss. 2. — P. 359–396. — ISSN 0033-4545; 1365-3075; 0074-3925doi:10.1351/PAC-REP-10-09-14
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q2425378'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q13422885'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q33438'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q15699384'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q15699424'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q59763130'></a>
  3. ARSENIC Праверана 18 лістапада 2016.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q278487'></a>
  4. перыядычная сістэма элементаў — 1869.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q10693'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q428887'></a>
  5. (unspecified title)ISBN 0-8493-0485-7
  6. SHIOMI K., SHINAGAWA A., HIROTA K. et al. Identification of arsenobetaine as a major arsenic compound in the ivory shell Buccinum striatissimum. // Agricultural and biological chemistry — 2011. — Vol. 48, Iss. 11. — P. 2863–2864. — ISSN 0002-1369; 1881-1280doi:10.1271/BBB1961.48.2863
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q105159803'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q27709610'></a>
  7. K. Shiomi, A. Shinagawa, T. Igarashi et al. Evidence for the presence of arsenobetaine as a major arsenic compound in the shrimpSergestes lucens // ExperientiaBirkhäuser Verlag, 2005. — Vol. 40, вып. 11. — P. 1247–1248. — ISSN 0014-4754doi:10.1007/BF01946656
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q21385347'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q105159805'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q370287'></a>
  8. NDF-RT Праверана 13 снежня 2016.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q21008030'></a>

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.