У Вікіпедыі ёсць артыкулы пра іншых людзей з імем Ашэрсан.
Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан (ням.: Paul Friedrich August Ascherson[4][5][6][7], 4 чэрвеня 1834 — 6 сакавіка 1913) — нямецкі[5] батанік[5][6][7][8][9], прафесар батанікі[9], міколаг[4], урач[8], доктар медыцынскіх навук[7], географ[5], гісторык, этнограф і лінгвіст[7].
Хуткія факты Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан, Дата нараджэння ...
Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан |
---|
ням.: Paul Friedrich August Ascherson |
|
Дата нараджэння |
4 чэрвеня 1834(1834-06-04)[1] |
Месца нараджэння |
|
Дата смерці |
6 сакавіка 1913(1913-03-06)[2] (78 гадоў) |
Месца смерці |
|
Месца пахавання |
|
Грамадзянства |
|
Род дзейнасці |
батанік, энтамолаг, выкладчык універсітэта, географ, антраполаг, батанічны калекцыянер |
Навуковая сфера |
батаніка, мікалогія, медыцына, геаграфія, гісторыя, этнаграфія, лінгвістыка |
Месца працы |
|
Навуковая ступень |
доктар медыцынскіх навук |
Альма-матар |
|
Член у |
|
Подпіс |
|
Творы ў Вікікрыніцах |
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
Закрыць
Хуткія факты Сістэматык жывой прыроды ...
Закрыць
Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан нарадзіўся ў Берліне 4 чэрвеня 1834 года[6][7][8].
У 1850—1855 гадах Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан вывучаў медыцыну і прыродазнаўчыя навукі ў Берлінскім універсітэце імя Гумбальта[8]. Некаторы час Ашэрсан практыкаваў як урач[8].
У 1860—1876 гадах ён быў асістэнтам у Батанічным садзе Берліна[8]. У 1863 годзе Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан абараняў доктарскую дысертацыю па батаніцы і геаграфіі раслін[6]. У 1873 годзе ён быў прызначаны прафесарам батанікі Берлінскага ўніверсітэта імя Гумбальта[9]. Пасля 1876 года Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан узначальваў экспедыцыі ў Афрыку і апублікаваў асноватворныя працы па флоры Афрыкі і іншых краін[7]. У 1877 годзе Ашэрсан быў абраны членам нямецкага таварыства прыродазнаўцаў «Леапальдзіна». Ён унёс значны ўнёсак у батаніку, апісаўшы мноства відаў раслін[10].
Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан памёр у Берліне 6 сакавіка 1913 года[6][7].
Паўль Фрыдрых Аўгуст Ашэрсан спецыялізаваўся на папарацепадобных, насенных раслінах і на мікалогіі[4].
- Studiorum phytogeographicorum de Marchia Brandenburgensis specimen. Dissertation, Берлін 1855.
- Flora der Provinz Brandenburg, der Altmark und des Herzogthums Magdeburg. 1864[11].
- P. Ascherson: Der Berg Orjen an der Bocche di Cattaro. In: Zeitschrift der Gesellschaft für Erdkunde zu Berlin. Band 3, Берлін 1868, S. 319—336.
- P. Ascherson: Beitrag zur Flora Dalmatiens. In: Österreichische botanische Zeitschrift. Band 19, 1869, S. 65—70.
- zusammen mit Paul Graebner: Synopsis der mitteleuropäischen Flora. 1896—1939 (unvollendet)[12].
- zusammen mit Paul Graebner: Das Pflanzenreich Potamogetonaceae. 1907.
- zusammen mit Paul Graebner: Flora des nordostdeutschen Flachlandes (außer Ostpreußen). 1898—1899.
- zusammen mit Agost Kanitz: Catalogus Cormophytorum et Anthophytorum Serbiae. 1877.
- zusammen mit Georg August Schweinfurth: Illustration de la flore d'Egypte. 1887, Supplement 1889.
Род дэйтэраміцэтаў Aschersonia быў названы ў яго гонар. У яго гонар быў таксама названы род раслін Aschersoniodoxa Gilg et Muschl. сямействы Капусныя.
У гонар Ашэрсана былі названы наступныя віды раслін:
- Bosea aschersonii Bolle ex Pit. & Proust[13]
- Eremurus aschersonii Kuntze[14]
- Cirsium aschersonii Celak.[15]
- Betula aschersoniana Hayek[16]
- Amphilophium aschersonii Ule in Urb. & Graebn.[17]
- Arabis aschersonii Gand.[18]
- Tillandsia aschersoniana Wittm.[19]
- Cleome aschersoniana Pfund[20]
- Abelia aschersoniana Rehder[21]
- Cobaea aschersoniana Brand[22]
- Manotes aschersoniana Gilg[23]
- Convolvulus aschersonii Engl.[24]
- Carex aschersonii H.Lev.[25]
- Collaea aschersoniana (Taub.) Burkart[26]
- Halophila aschersonii Ostenf.[27]
- Scleranthus aschersonii Rchb.[28]
- Iris aschersonii Foster[29]
- Marrubium aschersonii P.Magnus[30]
- Cryptocarya aschersoniana Mez[31]
- Elaphoglossum aschersonii Hieron.[32]
- Huperzia aschersonii (Herter) Holub[33]
- Pavonia aschersoniana Gurke[34]
- Eugenia aschersoniana F.Hoffm.[35]
- Ochna aschersoniana Schinz[36]
- Olax aschersoniana Buttner[37]
- Angraecum aschersonii Kraenzl.[38]
- Plantago aschersonii Bolle[39]
- Melica aschersonii M.Schulze[40]
- Rosenbergia aschersoniana (Brand) House[41]
- Potamogeton aschersonii A.Benn.[42]
- Ranunculus aschersonii Freyn[43]
- Rubus aschersonii Sprib.[44]
- Psychotria aschersoniana K.Schum. & K.Krause[45]
- Salix aschersoniana Seemen[46]
- Chaenorhinum aschersonii Simonk.[47]
- Verbascum aschersonii Boiss. & Sint. ex Murb.[48]
- Lycium aschersonii Dammer[49]
- Valeriana aschersoniana Graebn.[50]
- Vleisia aschersoniana (Graebn.) Toml. & Posl.[51]
Paul Ascherson // Base biographique<a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q105958830'></a>
Paul Friedrich August Ascherson // SNAC — 2010. Праверана 9 кастрычніка 2017.<a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q29861311'></a>
Ашерзон // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона: В 86 томах (82 т. и 4 доп.) — СПб., 1890—1907.
Малый энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона/ В современной орфографии. — Петербург: Издательское общество «Ф. А. Брокгауз — И. А. Ефрон», 1907—1909.
Гл. спасылку ў картцы «Сістэматык жывой прыроды».
Iles Canar. Fl. 324, nomen. 1908 (IK).
Trudy Imp. S.-Peterburgsk. Bot. Sada x. 243 1887 (IK).
Arch. Naturwiss. Landesdurchf. Bohmen ii. 263 1873 (IK).
Fl. Steiermark i. 105 1908 (IK).
Festschr. Ascherson 549. 1904 (GCI).
Contr. Fl. Terr. Slav. Merid. 1: 4. 1883 (IK).
Bot. Jahrb. Syst. xi. 68 1889 (IK).
Flora 57: 413. 1874 (IK).
Pl. Wilson. (Sargent) 1(1): 127. 1911 (IK).
Helios 21: 87, fig. 1—3. 1904 (GCI).
Bot. Jahrb. Syst. 14(3): 334. 1891 (IK).
Abh. Preuss. Akad. Wiss. 1891. ii. 349 1892 (IK).
Bull. Geogr. Bot. 1912, xxii. 48, hybr. (IK).
Legum. Argent. ed. 2 545 1952 (GCI).
Bot. Tidsskr. 24: 239. 1902 (GCI).
Oesterr. Bot. Z. 22: 114 (Quid?) 1872 (IK).
Ber. Deutsch. Bot. Ges. ii. 349 1882 (IK).
Jahrb. Konigl. Bot. Gart. Berlin 5: 11. 1889 (IK).
Bot. Jahrb. Syst. 34(4): 555 1904 (IF).
Folia Geobot. Phytotax. 20(1): 70 1985 (IF).
Fl. Bras. (Martius) 12(3): 518. 1892 (IK).
Beitr. Kenntn. Fl. Centr.-Ost-Afr. 35 1889 (IK).
Verh. Bot. Vereins Prov. Brandenburg xxix. 61 1888 (IK).
Verh. Bot. Vereins Prov. Brandenburg xxxii. 46 1890 (IK).
Mitth. Forschungsreisenden Gel. Deutsch. Schutzgeb. ii. 160 1889 (IK).
Bot. Jahrb. Syst. 14(3): 251. 1891 (IK).
Mitt. Bot. Ver. Jena vii. 38. 1889 (IK).
Muhlenbergia 4: 25. 1908 (GCI).
J. Bot. 31: 294. 1893 (IK).
Bot. Centralbl. vi. Beil. [iii.] 13 1881 (IK).
Verh. Bot. Vereins Prov. Brandenburg xli. 216 (IK).
Bot. Jahrb. Syst. 40 (3): 330 1908 (IK).
Verh. Bot. Vereins Prov. Brandenburg xxxvi. 159 1895 (IK).
Urb. & Graebn. Festschr. Aschers. 236 (IK).
in Lunds Univ. Arsskrift, n. f. xxix. No. 2 (Monogr. Verbascum) 304 1933 (IK).
Bot. Jahrb. Syst. xlviii. 226. 1912 (IK).
Bot. Jahrb. Syst. 37(1): 72. 1905; 37: 448. 1906 (GCI).
Taxon 25 (2—3): 274 1976 (IK).
- Малый энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона/ В современной орфографии. — Петербург: Издательское общество «Ф. А. Брокгауз — И. А. Ефрон», 1907—1909.
- Robert Zander; Fritz Encke, Günther Buchheim, Siegmund Seybold (Hrsg.): Handwörterbuch der Pflanzennamen. 13. Auflage. Ulmer Verlag, Stuttgart 1984, ISBN 3-8001-5042-5. (ням.)