Vlk obecný
psovitá šelma / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vlk obecný (Canis lupus) je velká psovitá šelma. Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu Canis lupus familiaris – psa domácího. Původně byl vlk rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt omezen – jeho počty radikálně poklesly a na mnoha místech byl vyhuben. Přesto je podle seznamu IUCN veden jako málo dotčený. V Česku byl ve 20. století téměř vyhuben, nicméně ve druhém desetiletí 21. století začaly jeho stavy narůstat.
Vlk obecný | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | psovití (Canidae) |
Rod | vlk (Canis) |
Binomické jméno | |
Canis lupus Carl Linné, 1758 | |
rozšíření vlka (červená barva znázorňuje, kde byl vlk vyhuben) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlci dosahují hmotnosti 16 až 80 kg. Žijí ve smečkách tvořených obvykle vedoucím rodičovským (alfa) párem a několika jejich potomky. Živí se různorodou kořistí od hmyzu až po bizony a pižmoně; nejběžnější potravou bývají středně velcí kopytníci. Pro lov velkých býložravců jsou klíčovým druhem temperátní zóny.[2][3] Jejich nepřáteli jsou kromě člověka také tygři a medvědi.
Vlci mají prominentní postavení v lidské mytologii a kultuře, existuje o nich množství pohádek, knih, filmů a ság. Lidé vlky od dávných dob zabíjeli, neboť je považovali za škůdce a báli se jich.