Pipin II. Prostřední
mocný austrasijský majordomus, otec Karla Martela / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pipin II. Prostřední také Pipin II. z Herstalu (635? – 16. prosince 714 Jupille) byl franský vojevůdce, který od roku 680 až do své smrti v roce 714 vládl franské říši jako majordomus královského paláce. Po dobytí všech franských království přijal titul vévoda a princ Franků.[12]
Pipin II. Prostřední | |
---|---|
Narození | 645 Herstal |
Úmrtí | 16. prosince 714 (ve věku 68–69 let) Jupille-sur-Meuse |
Povolání | politik |
Choť | Plektruda[1] Alpaida[2][3] |
Děti | Drogo z Champagne[4] Grimoald Mladší[5] Karel Martel[6][7] Childebrand[8] |
Rodiče | Ansegisel[1][9] a svatá Begga[1][9] |
Rod | Arnulfovci a Pipinovci |
Příbuzní | Martin z Laonu (sourozenec) Klotilda Doda (může být sourozenec) Arnulf[10], Hugo z Rouenu[11], Gottfried[11] a Pipin[11] (vnoučata) |
Funkce | majordomus (Austrasie; 676–714) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Úřad majordoma královského paláce v Austrasii získal v roce 680 a následně účastí v několika bitvách rozšířil svou moc. Dobytím Neustrie a Burgundska v roce 687 sjednotil rozdělená franská království. V zahraničních bitvách zvýšil moc Franků tím, že si podmanil Alamany a Frísy. Zahájil také proces evangelizace na území dnešního Německa. Pipinova politika byla pozoruhodná výrazným vlivem na merovejskou královskou autoritu, kdy z pozice majordoma převzal moc nad merovejským králem. Merovejští králové se během jeho vlády stali pouhými loutkami (Roi fainéant), jejich moc byla pouze formální. Své moci využil i při jmenování svého nástupce v úřadu majordoma, do něhož jmenoval svého vnuka Theudoalda. To se však nelíbilo dalšímu Pipinovu synu, mocnému Karlovi Martelovi. Po Pipinově smrti celá situace vyústila v občanskou válku, z níž Karel Martel vyšel jako vítěz.