Mongolský vpád do Evropy
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mongolský (nesprávně také tatarský) vpád do Evropy označuje invazi Mongolů a jimi podrobených kmenů, jež při rozšiřování obrovské mongolské říše z Asie směrem na západ dosáhly ve 13. století z východu Evropy, kterou v průběhu tohoto století několikrát napadli. Jejich vpády měly v Evropě přímý dopad a přinesly nejhlubší důsledky zejména pro rozdrobená ruská knížectví, která byla nájezdníky poražena a musela uznat mongolskou nadvládu, pod níž zůstala až do druhé poloviny 15. století.[1]
Kromě oblastí Rusi však mongolská invaze citelně postihla také oblasti Uherska, jižního Polska, dnešního Rumunska a mongolské oddíly na západě pronikly dokonce až na Moravu, do Slezska a do Dalmácie.
Od snahy Mongolů na vytvoření celosvětové říše a kompletního ovládnutí Evropy zachránila Evropany smrt Čingischánova nástupce Ögedeje. Definitivně pak snahu Mongolů na další účinné výboje pohřbilo úmrtí čtvrtého Velkého chána všech Mongolů Möngkeho v roce 1259, po němž došlo k definitivnímu rozdělení Mongolské říše a k vzniku samostatných chanátů pod vládou Čingischánových potomků.