Hudebník (da Vinci)
obraz Leonarda da Vinciho / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hudebník, známý též jako Portrét hudebníka (italsky Ritratto di musico), je nedokončený obraz, který je obecně připisován italskému renesančnímu malíři Leonardovi da Vincimu a je datován do let 1483-1487. Dílo vzniklo během Leonardova pobytu v Miláně a je namalováno olejem a snad i temperou na malé desce z ořechového dřeva. Jedná se o jeho jediný známý portrét muže, o jehož totožnosti se navíc mezi badateli vedou rozsáhlé diskuse.
Hudebník | |
---|---|
Základní informace | |
Původní název | Ritratto di musico |
Autor | Leonardo da Vinci |
Vznik | 1485 |
Typ | portrét |
Hnutí | italská renesance |
Vlastnosti | |
Medium | olejová barva panel |
Šířka | 31 cm |
Výška | 43 cm |
Umístění | |
Inv. číslo | 99 |
Katalogové číslo | XII |
Umístění | Pinacoteca Ambrosiana |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dílo, pravděpodobně ovlivněné tvorbou Antonella da Messiny, který do Itálie zavedl raně nizozemský styl portrétní malby, představuje dramatický posun od profilových portrétů, které v Miláně 15. století převládaly. Má mnoho společných rysů s jinými obrazy, které zde Leonardo namaloval, například s Madonou ve skalách či Dámou s hranostajem, Hudebník je ale jeho jedinou deskovou malbou, která se dochovala ve městě, kde je nejméně od roku 1672 uložena v Ambrosiánské pinakotéce. Jedná se o jeden z nejlépe dochovaných Leonardových obrazů, o jeho vzniku se však nedochovaly žádné dobové záznamy. Na základě stylistické podobnosti s jinými Leonardovými díly mu prakticky všichni současní badatelé připisují přinejmenším autorství tváře vyobrazeného muže. Nejistota ohledně zbytku obrazu vyplývá ze strohosti a strnulosti těla, které nejsou pro Leonardovu tvorbu typické. I když to lze vysvětlit nedokončeností obrazu, někteří badatelé se domnívají, že Leonardovi pomáhal některý z jeho žáků.
Intimita portrétu naznačuje, že se jedná o soukromou zakázku nebo o portrét vytvořený na přání některého z jeho přátel. Až do 20. století se mělo za to, že zobrazuje Ludovica Sforzu, milánského vévodu a Leonardova tehdejšího chlebodárce. Při restaurování v letech 1904-1905 byla odstraněním přemalby odhalena ruka držící noty, což naznačuje, že portrétovaným byl hudebník. Byla proto navržena řada hudebníků působících v Miláně, u nichž existovala možnost, že vyobrazenou osobou mohl být právě jeden z nich; po celé 20. století byl nejpreferovanějším kandidátem Franchinus Gaffurius, ale v 21. století se názor vědců přiklonil k Atalantu Migliorottimu. Mezi další významné návrhy patří Josquin Desprez a Gaspar van Weerbeke, ale pro žádné z těchto tvrzení neexistují historické důkazy. Dílo bylo kritizováno pro svou stoičnost a dřevnatost, naproti tomu oceňováno pro svou intenzitu a vysokou míru detailů v obličeji zachycené persony. Odborné interpretace se pohybují od toho, že obraz zobrazuje hudebníka uprostřed vystoupení, až po zobrazení Leonardem zastávaného přesvědčení o nadřazenosti malířství nad jinými druhy umění, jako je například hudba.