Havárie Tu-154 u Smolenska
letecká havárie polského vládního letounu u Smolenska / From Wikipedia, the free encyclopedia
K havárii polského letounu Tu-154M Lux blízko Smolenské letecké základny ve Smolenské oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pečersk[5] došlo 10. dubna 2010 v 10:41 moskevského času.[1] Letoun přepravoval vysoké vojenské a politické představitele, kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru při příležitosti jeho 70. výročí. Havárii nikdo z osob na palubě nepřežil, zemřelo 96 osob (89 cestujících a 7 členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií a prakticky celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil.[4]
Havárie Tu-154 u Smolenska | |
---|---|
Nehoda | |
Datum | 10. dubna 2010 |
Čas | 8:41 SELČ[1] 6:41 UTC |
Charakteristika | Řízený let do terénu při konečném přiblížení v husté mlze |
Hlavní příčina | letecká nekázeň[1] |
Místo | méně než 1 km od VPD Smolenské letecké základny |
Zeměpisné souřadnice | 54°49′31″ s. š., 32°3′10″ v. d. |
Počátek letu | Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě |
Cíl letu | Smolenská letecká základna Severnyj |
Letoun | |
Model | Tu-154M Lux[1] |
Dopravce | 36. speciální pluk letecké dopravy |
Registrace | 101[2] (90A837[3]) |
Stáří | 20 let[1] |
Následky | |
Na palubě osob | 96[4] |
Cestující | 89 |
Posádka | 7 |
Mrtvých | 96[4] |
Přeživších | 0 |
Letoun | zničen |
Piloti se pokoušeli přistát na Smolenskou leteckou základnu v husté mlze, viditelnost byla snížena na asi 500 metrů. Letoun sestoupil hluboko pod normální dráhu přiblížení, zasáhl stromy a narazil do země, dopadl v zalesněné oblasti jen kousek od ranveje.[6]
Jak ruské, tak polské oficiální vyšetřování nenalezly žádné technické závady na letadle a dospěly k závěru, že posádka neprovedla přistání bezpečným způsobem v daných meteorologických podmínkách a vybavení letiště. Polské orgány zjistily závažné nedostatky v organizaci a školení příslušné jednotky letectva, která byla následně rozpuštěna. Několik vysoce postavených členů polské armády rezignovalo pod tlakem politiků a médií.
O havárii se objevily různé konspirační teorie, například že byla politickou vraždou. Polské ani mezinárodní vyšetřování však nenalezly žádné důkazy podporující tuto verzi.[6]