From Wikipedia, the free encyclopedia
George Townshend, 1. markýz Townshend, 4. vikomt Townshend (George Townshend, 1st Marquess Townshend, 4th Viscount Townshend of Raynham) (28. února 1724 Londýn – 14. září 1807 Raynham Hall, Norfolk, Anglie) byl britský státník a vojevůdce ze šlechtického rodu Townshendů. V koloniálních válkách a dynastických střetnutích v Evropě postupoval ve vojenské hierarchii a nakonec dosáhl hodnosti polního maršála. Kromě toho byl místokrálem v Irsku a zastával i úřady ve vládě. Získal titul markýze, což byl nejvyšší šlechtický titul v rodině Townshendů, který jeho potomci užívají dodnes.
George Townshend, 1. markýz Townshend | |
---|---|
Místokrál v Irsku | |
Ve funkci: 4. října 1767 – 30. listopadu 1772 | |
Předchůdce | George Hervey, 2. hrabě z Bristolu |
Nástupce | Simon Harcourt, 1. hrabě Harcourt |
Generální polní zbrojmistr | |
Ve funkci: 28. října 1772 – 6. dubna 1782 | |
Předchůdce | John Manners, markýz z Granby |
Nástupce | Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu |
Ve funkci: 28. dubna 1783 – 5. ledna 1784 | |
Předchůdce | Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu |
Nástupce | Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu |
Narození | 28. únorajul. / 10. března 1724greg. Londýn |
Úmrtí | 14. září 1807 (ve věku 83 let) Raynham Hall |
Choť | Charlotte Townshendová, vikomtesa Townshendová (od 1751) Anne Townshend, Marchioness Townshend (od 1773) |
Rodiče | Charles Townshend, 3rd Viscount Townshend a Etheldreda Townshend |
Děti | Lord James Townshend George Townshend, 2nd Marquess Townshend Lord John Townshend Lord Charles Townshend Lady Elizabeth Townshend Lady Anne Townshend Lord Frederick Townshend Charlotte Osborne, Duchess of Leeds Lady Harriet Townshend |
Příbuzní | Charles Townshend[1] a Lieut. Col. Roger Townshend[1] (sourozenci) |
Alma mater | St John’s College Etonská kolej |
Profese | důstojník, kreslíř, karikaturista a politik |
Commons | George Townshend, 1st Marquess Townshend |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl starším synem 3. vikomta Townshenda a studoval na univerzitě v Oxfordu, od mládí zároveň sloužil v armádě. Války o rakouské dědictví se zúčastnil jako pobočník vévody z Cumberlandu, bojoval také v posledním jakobitském povstání z roku 1745. Mezitím se stal i členem Dolní sněmovny (1747) a poslancem zůstal 17 let, vzhledem k aktivní vojenské službě mimo Anglii se ale zasedání parlamentu zúčastnil jen zřídka.
V armádě se za sedmileté války dostal do konfliktu s vévodou z Cumberlandu, po nástupu Jiřího III. se ale stal členem Tajné rady, plukovníkem a královským pobočníkem. Za sedmileté války bojoval v Kanadě, kde po smrti generála Wolfa (1759) převzal vrchní velení a v roce 1761 byl povýšen na generálmajora. Závěr sedmileté války strávil jako velitel v Portugalsku (1762-1763).
Členem vlády byl v letech 1763–1767 jako náměstek generálního polního zbrojmistra, mezitím po otci zdědil titul vikomta a vstoupil do Sněmovny lordů (1764). V letech 1767–1772 byl místokrálem v Irsku, poté znovu zasedal v kabinetu jako generální polní zbrojmistr (1772–1782 a 1783–1784). V této funkci podstoupil v roce 1773 souboj se svým náměstkem 1. hrabětem z Bellomontu. V roce 1782 dosáhl hodnosti generála a v roce 1787 získal titul markýze. Po odchodu z vlády zastával spíše čestné funkce místodržitele v hrabství Norfolk (1792-1807) a guvernéra na ostrově Jersey (1796–1807). V roce 1796 byl povýšen na polního maršála.
Byl dvakrát ženatý (první manželka Charlotte Compton, 1725–1770, druhá manželka Anne Montgomery, 1746–1819). Z obou manželství měl dvanáct dětí, dědicem titulu markýze byl nejstarší syn George (1753–1811), který ještě za otcova života získal titul hraběte z Leicesteru (1784).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.