Geografie Sovětského svazu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Území SSSR představovalo kompaktní, velmi slabě rozčleněný pevninský blok rozkládající se od Baltského moře na západě po Tichý oceán na východě, který je více než 10 000 km vzdálený a ze severu na jih od severní ledového oceánu po pohoří Střední Asie, což je více než 4 500 km.
Z celkové rozlohy 22,4 mil km² připadalo na evropskou část 5,6 mil. km², na asijskou část 16,8 mil km². Ostrovy a poloostrovy zabíraly 1,3 mil. km². Území SSSR se rozprostíralo v 11 časových pásmech. S obrovskou rozlohou byla spjata i velká rozmanitost přírodních podmínek i nesmírné nerostné bohatství. Celková délka hranic byla kolem 60 000 km. SSSR přímo hraničil s 12 státy. Na západě sousedilo s Norskem, Finskem, Polskem, ČSSR, Maďarskem a Rumunskem. Na jihu hraničil s Tureckem, Íránem a Afghánistánem. Na východě s Čínou, Mongolskem a Severní Koreou. Větší část hranic s těmito zeměmi byla přirozeného charakteru, tvořily je pohoří resp. řeky. Na východě byl SSSR Ochotským mořem oddělen od Japonska a Beringovým průlivem od USA. Nejdelší hranici měl SSSR s ČLR 8000 km a Mongolskem 4000 km, nejkratší s KLDR 16 km a ČSSR 98 km. Poledníky přecházející na západě Rybářským poloostrovem a na východě Ratmanovovým ostrovem k Severnímu pólu ohraničují sovětský sektor Arktidy.