František Tomášek
český kardinál, profesor a teolog / From Wikipedia, the free encyclopedia
František Tomášek (30. června 1899 Studénka – 4. srpna 1992 Praha) byl katolický duchovní, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze (1965–1977) a 34. arcibiskup pražský a primas český (1977–1991).
Jeho Eminence František kardinál Tomášek | |
---|---|
34. pražský arcibiskup 22. primas český | |
František kardinál Tomášek v Litoměřicích | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Sídlo | Praha |
Předchůdce | Josef Beran |
Nástupce | Miloslav Vlk |
Titulární kostel | San Vitale (Řím) |
Heslo | „Laxabo rete“ „Spustím sítě“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 5. července 1922 světitel Antonín Cyril Stojan |
Biskupské svěcení | 14. října 1949 světitel Josef Matocha |
Kardinálská kreace | jmenován 24. května 1976 in pectore, zveřejněno 27. června 1977 kreoval Pavel VI. |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 30. června 1899 |
Místo narození | Studénka, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 4. srpna 1992 (ve věku 93 let) |
Místo úmrtí | Praha, Československo Československo |
Místo pohřbení | v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha |
Rodiče | František a Zdenka (roz. Vavrečková) |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Významné dílo | Katechismus katolického náboženství |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třída (1991) |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a školní inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý život; napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové (1954–1965).
Byl výrazným účastníkem Druhého vatikánského koncilu a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským.
Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu (1990) a ještě před jejím uskutečněním oznámil svoji rezignaci na arcibiskupský stolec z důvodu vysokého věku a špatného zdraví. Svatého Otce však při jeho návštěvě doprovázel nejen v Praze, ale i na Velehrad. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let.