Artašovci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Artašovci nebo dynastie Artašovců (také dynastie Artaxiadů) vládla Arménskému království od roku 189 př. n. l. až do svého svržení Římany v roce 12 n. l. Jejich říše zahrnovala Arménské království, Sofénu, s přestávkami Malou Arménii a části Mezopotámie. Jejich hlavními nepřáteli byli Římané, Seleukovci a Parthové, proti nimž vedli několik válek.
Artašovci byli pravděpodobně větví dřívější Orontské dynastie íránského původu, která vládla v Arménii nejméně od 5. století př. n. l. Prvním králem a zakladatelem arménské dynastie Artašovců se stal v roce 189 př. n. l. Artaxiás I. Ten po porážce Seleukovců v bitvě u Magnésie v roce 190 př. n. l. svrhl dynastii Yervanduni a vyhlásil samostatnost Arménie. Vrcholu své moci dosáhlo Arménské království za vlády Tigrana Velikého (95–55 př. n. l.). Jeho hranice se tehdy táhly od Kaspického až po Středozemní moře.
Artašovští panovníci byli velkými milovníky řecké kultury (filhelény). Také mezi vyššími třídami arménské společnosti se helénistické náboženství a kultura staly velmi populární. Přesto si uchovali svou náboženskou zoroastriánskou víru.