Arménské knížectví v Kilíkii
From Wikipedia, the free encyclopedia
Arménské knížectví v Kilíkii (arménsky Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւնը) neboli také Rubenidské knížectví, zkráceně Kilíkijská Arménie, Malá Arménie (nezaměňovat s Malou Arménií) aj., byl středověký státní útvar na pomezí dnešního Turecka a Sýrie, na březích Alexandrettského zálivu. Arménské knížectví v Kilíkii byl stát založený arménskými uprchlíky, kteří do Kilíkie emigrovali před seldžuckou invazí na Kavkaze. Nezávislý byl přibližně v letech 1078 až 1375.
Stručná fakta
Arménské knížectví v Kilíkii Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւնը
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Vznik |
1078 – osamostatněním Arménů od byzantské nadvlády | ||||||||||||||||
Zánik |
|||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Zavřít
Knížectví v Kilíkii bylo založeno Rubenidskou dynastií, vedlejší větví Bagratidské dynastie, která vládla ve Velké Arménii a Gruzii. Během křížových výprav byli Arméni blízkými spojenci evropských křižáků a sami se nazývali baštou křesťanství na východě.